Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyhrál Trump navzdory médiím? Ne tak docela

Vyhrál Trump navzdory médiím? Ne tak docela
 

Donald Trump dosáhl svého překvapivého úspěchu navzdory nepřejícím médiím. Jednoduchá pravda, která má po amerických volbách stále více zastánců včetně českého hradního mluvčího. Při bližším pohledu ale obstojí jen těžko.  

Není pochyb, že naprostá většina amerického (nejen) mediálního establishmentu republikánskému kandidátovi nepřála. Trump je ostrým protikladem prakticky všeho, na čem spočívá víra současných liberálních elit – politická korektnost či práva menšin a žen.

Přesto, anebo právě proto, byly Trumpa od oznámení jeho kandidatury až do úterního hlasování plné noviny a televizní obrazovky. Cokoliv, co Trump řekl nebo udělal, na nich rezonovalo 24 hodin denně.

Do letošního března, kdy měla prezidentská předvolební kampaň do své horké fáze ještě daleko, tak republikánský kandidát podle analýzy společnosti mediaQuant získal zadarmo v médiích prostor v hodnotě 2 miliard dolarů. U demokratky Hillary Clintonové to bylo 746 milionů dolarů.  

Média sice Trumpa nemilovala, zároveň ho ale v žádném případě neignorovala. Byla za tím nepochybně i jednoduchá obchodní úvaha. Trump se rovnal většímu zájmu čtenářů, což zase přinášelo vyšší reklamní příjmy.

Pro republikána to byl bonus v tom, že své poselství dostal snadno k voličům. Jeho výdaje na kampaň i díky tomu nebyly ve srovnání s Clintonovou nijak závratné. Výhoda to byla tak zásadní, že s přehledem vyvážila negativní publicitu, která z liberálních médií na Trumpa směřovala.

A právě tady je největší selhání, kterého se americká média vůči republikánskému kandidátovi dopustila. Fenomén Trump je sice fascinoval, nedokázala ho ale pochopit. Do posledního okamžiku ho považovala za anomálii, která po 8. listopadu zmizí jako nepříjemná noční můra po rozbřesku.

Média přes Trumpovu košatou, velkohubou a kontroverzní osobnost neviděla miliony a miliony voličů, kterým jeho slova pojmenovala jejich složitou situaci. Voličů, o které nikdo jiný nejevil zájem.

Republikánovo volební vítězství tak většinu do té doby bohorovných amerických novinářů a komentátorů šokovalo. Bylo to znatelné ve volebních studiích amerických televizních stanic i v zaskočených novinách. Časopis Newsweek se dokonce zkompromitoval speciálním vydáním o prezidentce Clintonové. Stejně jako ostatní si jinou variantu nedokázal připustit.

Co to ale znamená, když jsou média tak silně v rozporu s duchem doby? Na tuhle otázku teď nepochybně hledají v mnoha amerických redakcích odpověď. A pokud ji nenajdou, budou pak mít ještě nějaký smysl? 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1