Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyjednávání o vládě: teď, nebo nikdy. Komentář Vratislava Dostála

Vyjednávání o vládě: teď, nebo nikdy. Komentář Vratislava Dostála

Dnes večer bude – aspoň pokud jde o zdlouhavou peripetii jménem nová vláda Andreje Babiše – zase o něco jasněji. V zásadě lze očekávat variace dvou základních scénářů: buď si předseda hnutí ANO osvojí, že je politika v posledku vždycky uměním možného a přistoupí na kompromis, který bude pro sociální demokraty přijatelný, anebo to dopadne, jako zatím v jeho podání vždycky: vyrukuje s něčím, co pro ně bude neakceptovatelné a tudíž dnes, zítra, v sobotu, případně někdy později v referendu, pošlou Babiše k šípku. Otázkou je, co by se dělo potom. A přestože se to tak nyní nemusí jevit, nejrealističtější je v takovém případě vypsání nových voleb.

Program případné menšinové vlády hnutí ANO a sociálních demokratů s podporou komunistů ponechme nyní stranou. Pokud vláda s důvěrou vznikne, půjde o středo-levý, případně o populisticko-levicový kabinet. Což má svou logiku: Andrej Babiš se přetahuje s oběma levicovými formacemi o voliče a nutno říct, že má navrch. A pokud se mu podařilo v posledních volbách jejich voličskou základnu vyluxovat, totéž lze říct – aspoň na adresu ČSSD – také o programu. I proto může místopředseda hnutí Richard Brabec stále dokola opakovat, že neexistuje programová oblast, na které by ANO nenalezlo se sociální demokracií shodu. Výjimkou jsou snad daně. Obzvlášť pokud jde o vyšší zdanění vysoko příjmových skupin obyvatel a korporací.

Jinak se to má ale s rozdělením ministerských křesel. A v tomto ohledu se dnes večer ukáže, zda již Babiš pochopil základní mechanismy politického provozu. Jednoduše řečeno: jeho hladké fungování předpokládá ochotu ke kompromisům. V poměrném volebním systému je takřka vyloučeno, aby se někomu podařilo získat většinu mandátů, tudíž musí podstupovat mnohdy složitá vyjednávání s cílem vytvořit alianci stran, které v součtu většinou potřebnou k sestavení vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny disponují. Za dané konstelace existují takové většiny dvě: hnutí ANO – ČSSD – KSČM, anebo hnutí ANO – SPD – KSČM. Třetí varianta neexistuje a Babiš to dobře ví.

Jeho základní svízel spočívá v tom, že mu je politické jednání od základu protivné. Chce vládnout ne-kompromisně. Pokud možno sám. Proto de facto usiluje o situaci, kdy poté, co jeho vláda získá důvěru, bude moct pružně využívat obě zmíněné většiny, případně hledat podporu pro některé návrhy i jinde. Tu a tam třeba u Pirátů, jindy u pravice. Což je zase moment, který si velice dobře uvědomuje Jan Hamáček. Právě odtud pramení jeho stále větší zdrženlivost a skepse. A právě proto začal v posledních dnech mluvit o tom, že ČSSD nechce a nebude ve vládě pouhým přívěskem, nýbrž že chce být respektovaným partnerem, který bude prosazovat svůj program a hájit zájmy svých voličů. Jinak prostě do vlády s trestně stíhaným oligarchou nepůjde.

Jan Hamáček je vskutku ve složité situaci. Jeho strana je finančně i personálně vydrancovaná. Část spolustraníků ho tlačí k vládní účasti, další – a možná početnější – po něm chce, aby setrval na principiální pozici. Tedy že strana nevstoupí do vlády, jejíž součástí bude trestně stíhaný politik. Paradox tohoto požadavku je přitom dvojí: přísně vzato je skutečně znakem úpadku politické kultury, pokud téměř třicet let od listopadu 1989 většině lidí nevadí, že máme trestně stíhaného premiéra. Hlavní fígl je ale jinde: pokud by Babiš tento požadavek akceptoval a jal se očistit své jméno a objíždět republiku s cílem dominovat v příštích volbách, byla by už dávno umetená cesta k většinové středopravé vládě. Tedy vládě s neoliberálními reformami.

Anebo si snad sociální demokraté myslí, že by ANO bez Babiše neuvažovalo o alianci s ODS, případně s lidovci nebo Starosty? Možná bychom už dneska měli dávno vládu s důvěrou, Petr Fiala by v ní zastával post vicepremiéra a ministra zahraničních věcí, Václav Klaus ml. by byl ministr školství a Alexandra Udženija ministryní práce a sociálních věcí. Babiš ale není standardní politik, chce mít buď všechno, anebo raději nic. Navíc je z byznysu zvyklý hledat taková řešení, která maximalizují jeho zisky a pokud možno likvidují konkurenci. A pokud se byl schopen domluvit vcelku snadno s komunisty, nejspíš předpokládal, že se mu podobně rychle podaří pomocí prezidenta ochočit také sociální demokraty. I proto od něj mají do 10. dubna exkluzivitu na vyjednávání o vládě.

Pokud chce mít ale skutečně plnohodnotnou vládu, musí přestat rozložení sil chápat čistě aritmeticky. Řeči o tom, že by si ČSSD s ohledem na volební výsledky měla vystačit s 2,5 ministerskými křesly, jsou v tomto ohledu úplně mimo realitu. Mirek Topolánek by mohl vyprávět, v jeho vládě měli Zelení se šesti poslanci pro Babiše zhola nepředstavitelné čtyři ministry. Sílu menších koaličních partnerů zkrátka nelze měřit výhradně počtem jejich poslaneckých křesel. Že je to v jistém ohledu nespravedlivé, může být sice pravda, leč politika není v posledku o ničem jiném, než o schopnosti hledat strategické spojence, kteří vám umožní být součástí hlasovací většiny. V politologii se tomu říká koaliční potenciál. A vyhrát volby s třiceti procenty hlasů může být v tomto ohledu irelevantní.

Přesto platí, že je to stále hlavně Andrej Babiš, kdo bude diktovat i v příštích dnech tempo: buď tedy dneska překročí svůj stín a předákům sociální demokracie nabídne něco, s čím budou moct zítra věrohodně předstoupit před širší vedení strany a v sobotu před delegáty sjezdu s tím, že vyjednali maximum možného, anebo tak neučiní, a Janu Hamáčkovi nezbude nic jiného, než přiznat neúspěch celého vyjednávání. V tu ránu bychom se ocitli ve zcela nové situaci, řešení by měla nejspíš dvě: první je vznik jednobarevné vlády hnutí ANO s tichou podporou nejen komunistů, ale také SPD. Což je varianta, kterou odmítá řada politiků ANO včetně Babiše, podle všeho by ji neakceptovali ani komunisté.

V takovém případě by už zbývalo jediné: najít 120 poslanců, kteří by byli ochotni hlasovat pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb. Z jistých náznaků lze dokonce dedukovat, že jde o scénář, se kterým předseda hnutí ANO pracuje. Ostatně vládní výjezdy do regionů lze číst také jako permanentní kampaň. A pokud jde o oněch 120 poslanců, nejspíš by je mohl hledat kdesi mezi občanskými demokraty, Piráty, v SPD, možná i u komunistů a jinde. Varianta by to byla sice pro stát drahá a voliče otravná, avšak za dané situace možná nejčistší. Jako přidaná hodnota by mohla na mnoho aktérů navíc zapůsobit představa, že by z některých konkurenčních stran učinily aspoň na čas mimoparlamentní subjekty.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1