Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Výstava“ Voayer. Nevkusné nahé ženy zapadly do Tančícího domu jako lejno do plíny. Komentář K. Kadlecové

„Výstava“ Voayer. Nevkusné nahé ženy zapadly do Tančícího domu jako lejno do plíny. Komentář K. Kadlecové
 

Tahle „výstava“ si vlastně komentář nezaslouží. Většina z nás si totiž nejspíš myslí to samé: v civilizované západní společnosti (a vlastně v jakékoli dnešní společnosti) patří nahá těla do soukromých příbytků lidí, kteří si erotický požitek z pohledu a dotyku chtějí vychutnat. A ne jím potenciálně pohoršit nebo ho primitivně stavět na odiv.

Primárně by nemělo jít o to, zda je objektem nebo pozorovatelem žena či muž, ale o mravy a vkus. A ten „výstava“ Voayer (více vizte na pologramotném, ze slovenštiny překlopeném webu, jenž působí stejně upatlaně a šmírácky jako celý projekt), která se koná od 17. do 21. dubna hned ve třech patrech pražského Tančícího domu, postrádá.

Fotografie z výstavy a další texty o tématu na Reflex.cz >>>

Jako bůček v řeznictví 

„Jako kdybys vzala neandrtálce do supermarketu,“ říkal mi kolega poté, co „výstavu“ pracovně navštívil. Chtěla jsem totiž vědět, zda se naše pocity při pohledu na vyšpulené dívčí zadnice mohou shodovat: já jsem ženská a feministka, on je chlap a ve všech směrech liberál. Ale vnímali jsme akci podobně: sahat na cizí kůži jen proto, že to při ceně vstupenky 700 korun (časově omezené na hodinu a půl) vlastně vyjde laciněji než ve strip clubu, bylo kolegovi žinantní, stejně jako vyzvedávat si lascivní úsměvy, o které se nezasloužil a vlastně ani neprosil. Jenže my nejsme cílovou skupinou téhle věci: tou jsou fetišisté, voyeuři, milovníci nahých snímků někdejšího fotografa Reflexu Petra Jedináka, jehož Orgasmické portréty jsou součástí „expozice“ v Tančícím domě, a především, s dovolením, řepáci a vepřové hlavy, které se dokážou dívat na ženu a její tělo se stejnými pocity, jako když studují flák bůčku v řeznickém pultu.

Vzrušení? Ne, stud

Jako obdivovatelce fotografických autoportrétů Dity Pepe nebo Veroniky Bromové, které se svým (vlastním!) nahým tělem nakládají skutečně esteticky, je mi z projektu Slováka Mária Petreje stydno. A vzpomínám na malou, ale silnou výstavu Lenky Klodové na VŠUP, věnovanou „pornočasopisu pro ženy“ Ženin, u které jsem (kdysi před téměř dvěma dekádami) zažila podobnou slast ze spojení erotiky a umění jako nad kresbami Toyen, Adolfa Hoffmeistera a mnoha dalších umělců přispívajících mezi světovými válkami do avantgardní Erotické revue (reprintované Torstem).

Kdo jsou ty dívky?

Ostatně jen nevzdělaný blb může pojmenovat „výstavu“ pro ctitele BDSM a voyeury VOAYER a jen ziskuchtivec bez špetky soudnosti a vkusu může zasadit nahatou obskurnost do nitra Tančícího domu Franka O. Gehryho. Výstava skutečně nahých žen je strašlivá hovadina. Přeju holkám, co se za pár stovek nechají osahávat neznámými lidmi, jejich špinavé peníze - ostatně kdo jsou ty krásné, štíhlé, některé dokonce velmi kultivovaně vyhlížející dívky? Na univerzitní studentky nevypadají... Tak jako tak doufám, že výstavy pro zoofily, nekrofily a koprofily Tančící dům hostit nebude.

1080p 720p 360p
Partnerku mlátím, tedy miluji. Sado maso je víc než jen bolest, říká expert na BDSM

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232