Články odjinud

„Výstava“ Voayer. Nevkusné nahé ženy zapadly do Tančícího domu jako lejno do plíny. Komentář K. Kadlecové

„Výstava“ Voayer. Nevkusné nahé ženy zapadly do Tančícího domu jako lejno do plíny. Komentář K. Kadlecové
 

Tahle „výstava“ si vlastně komentář nezaslouží. Většina z nás si totiž nejspíš myslí to samé: v civilizované západní společnosti (a vlastně v jakékoli dnešní společnosti) patří nahá těla do soukromých příbytků lidí, kteří si erotický požitek z pohledu a dotyku chtějí vychutnat. A ne jím potenciálně pohoršit nebo ho primitivně stavět na odiv.

Primárně by nemělo jít o to, zda je objektem nebo pozorovatelem žena či muž, ale o mravy a vkus. A ten „výstava“ Voayer (více vizte na pologramotném, ze slovenštiny překlopeném webu, jenž působí stejně upatlaně a šmírácky jako celý projekt), která se koná od 17. do 21. dubna hned ve třech patrech pražského Tančícího domu, postrádá.

Fotografie z výstavy a další texty o tématu na Reflex.cz >>>

Jako bůček v řeznictví 

„Jako kdybys vzala neandrtálce do supermarketu,“ říkal mi kolega poté, co „výstavu“ pracovně navštívil. Chtěla jsem totiž vědět, zda se naše pocity při pohledu na vyšpulené dívčí zadnice mohou shodovat: já jsem ženská a feministka, on je chlap a ve všech směrech liberál. Ale vnímali jsme akci podobně: sahat na cizí kůži jen proto, že to při ceně vstupenky 700 korun (časově omezené na hodinu a půl) vlastně vyjde laciněji než ve strip clubu, bylo kolegovi žinantní, stejně jako vyzvedávat si lascivní úsměvy, o které se nezasloužil a vlastně ani neprosil. Jenže my nejsme cílovou skupinou téhle věci: tou jsou fetišisté, voyeuři, milovníci nahých snímků někdejšího fotografa Reflexu Petra Jedináka, jehož Orgasmické portréty jsou součástí „expozice“ v Tančícím domě, a především, s dovolením, řepáci a vepřové hlavy, které se dokážou dívat na ženu a její tělo se stejnými pocity, jako když studují flák bůčku v řeznickém pultu.

Vzrušení? Ne, stud

Jako obdivovatelce fotografických autoportrétů Dity Pepe nebo Veroniky Bromové, které se svým (vlastním!) nahým tělem nakládají skutečně esteticky, je mi z projektu Slováka Mária Petreje stydno. A vzpomínám na malou, ale silnou výstavu Lenky Klodové na VŠUP, věnovanou „pornočasopisu pro ženy“ Ženin, u které jsem (kdysi před téměř dvěma dekádami) zažila podobnou slast ze spojení erotiky a umění jako nad kresbami Toyen, Adolfa Hoffmeistera a mnoha dalších umělců přispívajících mezi světovými válkami do avantgardní Erotické revue (reprintované Torstem).

Kdo jsou ty dívky?

Ostatně jen nevzdělaný blb může pojmenovat „výstavu“ pro ctitele BDSM a voyeury VOAYER a jen ziskuchtivec bez špetky soudnosti a vkusu může zasadit nahatou obskurnost do nitra Tančícího domu Franka O. Gehryho. Výstava skutečně nahých žen je strašlivá hovadina. Přeju holkám, co se za pár stovek nechají osahávat neznámými lidmi, jejich špinavé peníze - ostatně kdo jsou ty krásné, štíhlé, některé dokonce velmi kultivovaně vyhlížející dívky? Na univerzitní studentky nevypadají... Tak jako tak doufám, že výstavy pro zoofily, nekrofily a koprofily Tančící dům hostit nebude.

1080p 720p 360p
Partnerku mlátím, tedy miluji. Sado maso je víc než jen bolest, říká expert na BDSM

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud