Za destrukci pralesů může geneticky modifikovaný Maradona i náš jídelníček

Lukáš Hrábek

REAKCE LUKÁŠE HRÁBKA | Pavel Vondráček se na INFO.CZ velmi ostře pustil do kampaně Greenpeace a především do animovaného videa, které zvyšuje povědomí o dopadech průmyslové živočišné výroby na životní prostředí, především pak na amazonské pralesy. Vondráček tvrdí, že je to kampaň příliš emotivní a lživá. Nechám na subjektivním posouzení každého čtenáře, zda mu přijde video Greenpeace, které mimochodem vyrobila britská pobočka organizace ve spolupráci s brazilskou, příliš emotivní, nebo nikoli. Jen si dovolím upozornit, že emoce do našich životů patří a že i text pana Vondráčka nebyl podle mě úplně prost emocí. Vyjádřím se tak jen k faktům.

Nejčastějším důvodem pro kácení pralesů v Amazonii je v tuto chvíli živočišná výroba. Na uvolněné ploše buď vznikají přímo pastviny, na nichž se chová dobytek, nebo jsou využívány jako plantáže sóji, kterou se hospodářská zvířata vykrmují. Jak maso, tak sója se odsud vyváží do zahraničí, včetně zemí Evropské unie. Dovoz masa z Jižní Ameriky do České republiky opravdu není tak výrazný, na tom se s panem Vondráčkem shodneme, ovšem dovoz sóji je obrovský. V celé EU to bylo za rok 2019 16,87 milionu tun sojové moučky (46,3 % z Brazílie) a 15 milionů tun sojových bobů (41,7 % z Brazílie). A touto sójou se krmí zvířata ve velkochovech v celé Evropské unii a je tak v tomto ohledu jedno, jestli vyprodukujeme hovězí maso české, nebo je dovezeme z Polska, Nizozemska nebo Německa. V Česku se spotřeba sóji odhaduje na 300 tisíc tun a drtivá většina je použita jako krmivo.

Greenpeace se už dlouho snaží, aby se do EU přestaly dovážet všechny produkty, které jsou spojeny s odlesňováním pralesů, a to nejen v Amazonii, ale i ve všech dalších oblastí. Dobrou zprávou je, že příprava evropské legislativy, která by zamezila dovozu problematických komodit, za jejichž produkcí je odlesňování, ničení ekosystému či porušování lidských práv, je již v procesu. Je to mimochodem jeden z bodu často debatované Zelené dohody pro EU. 

A proč velkochovatelé dobytka a dalších hospodářských zvířat krmnou sóju tolik chtějí? Protože průmyslová živočišná výroba potřebuje hodně, ale opravdu hodně krmiva. Nárůst poptávky po sóje jako po levném krmivu přišel v okamžiku, kdy se začalo omezovat krmení zvířat masokostní moučkou, tedy zpracovanými kafilerními zbytky zvířat. Masokostní moučka je totiž považována za jeden z hlavních důvodů šíření tzv. bovinní spongiformní encefalopatie, tedy nemoci šílených krav. V Evropě, ale i jinde na světě přicházely zákazy krmení moučkou v 90. letech minulého století a způsobily především v Brazílii boom kácení a vypalování pralesů, který se zde podařilo zkrotit po roce 2006 zavedením sojového moratoria, ale který po nástupu prezidenta Jaira Bolsonara k moci opět propuká nebývalou silou. Živočišná výroba je tak v současnosti největší příčinou ničení tropických pralesů – podle zprávy IPCC může chov hospodářských zvířat za 80 % jejich odlesňování. 

Viníkem odlesňování Amazonie ovšem rozhodně není sója (nebo tofu), které konzumují lidé v Evropské unii. Sója, která roste na místě vykácených pralesů, je totiž geneticky modifikovaná a firmy vyrábějící jídlo pro evropský trh ji kvůli přísnějším pravidlům či kvůli své vlastní preferenci nepoužívají. Ostatně zkontrolovat si to může každý sám. Pokud by produkt obsahoval GMO, musel by to mít podle pravidel platných v EU uvedené na obalu. A například americký produkt Impossible Burger, který obsahuje geneticky upravenou sóju, se v EU v současnosti nesmí prodávat vůbec a řetězec Burger King kvůli tomu navazuje spolupráci s evropskou firmou. 

Prakticky všechna sója z někdejších pralesů, která se dováží do Evropy, je tedy krmná. Konkrétně jde o sojové boby firmy Monsanto s názvem RoundUp Ready odolné proti stejnojmennému chemickému přípravku této společnosti, který obsahuje kontroverzní a pravděpodobně rakovinotvorný herbicid glyfosát. V Brazílii se tomuto druhu sóji také přezdívá Maradona, protože jeho semena byla nejdříve ilegálně pašována z Argentiny. Podobně jako slavný fotbalista vydrží tato sója působení chemických látek a i po jejich aplikaci se má čile k světu. 

Kromě přímé destrukce vzácných ekosystému bohatých na biodiverzitu, má kácení a vypalování pralesů destruktivní vliv na klima. Při požárech a při přeměně pralesů na plantáže se uvolňuje do atmosféry uhlík, jehož jsou pralesy obrovskou zásobárnou. Velké emise skleníkových plynů – především metanu – má i samotná živočišná výroba. Pokud se na současných trendech nic nezmění, bude zemědělství v příštích dekádách zodpovědné za 52 procent celosvětově vypouštěných emisí skleníkových plynů, celých 70 procent z nich přitom připadá na živočišnou výrobu. 

Všechny plány na dekarbonizaci společnosti se tak musí zabývat i živočišnou výrobou, a to už z podstaty věci, protože dekarbonizace se týká uhlíku, a ten je obsažen jak v oxidu uhličitém, tak v metanu. Greenpeace plán na omezení skleníkových plynů z živočišné výroby má a je založen na vědeckém poznání. Abychom omezili negativní dopady živočišné výroby na únosnou mez, je potřeba do roku 2050 omezit současnou živočišnou výrobu na polovinu. Nejde o to stát se všichni a okamžitě vegany, ale zbavit se současné nadspotřeby, nepřejídat se masem a zamezit zbytečnému plýtvání. Celosvětový apetit po mase je prostě příliš velký. Od roku 1970 se populace zvířat chovaných na maso, mléko a vejce ztrojnásobila a živočišná výroba potravin nyní potřebuje přes 26 procent povrchu Země, především kvůli pěstování krmiv. 

Omezení spotřeby živočišných produktů dává smysl i ze zdravotního hlediska. Přehnaná konzumace masa (především toho červeného) vede podle lékařů k rakovině, srdečním chorobám, obezitě a cukrovce. Miliardy lidí mohou být zdravější a miliony lidí mohou žít déle, pokud se nebudou masem tolik cpát.

Živočišná výroba s sebou navíc přináší i další rizika, kvůli nimž bychom ji měli omezovat. Jedním z důsledků průmyslového velkochovu zvířat je antimikrobiální rezistence – stav, kdy viry a bakterie získávají odolnost vůči antibiotikům a antivirotikům. Světová zdravotnická organizace označila tento trend jako „globální ohrožení veřejného zdraví“. Masné výrobky jsou také významným nosičem nebezpečných patogenů, které způsobují otravy jídlem nebo šíření různých nemocí, mimochodem včetně nového typu koronaviru, kvůli němuž jsme teď všichni zavření doma uprostřed globální pandemie. 

Autor je tiskový mluvčí Greenpeace Česká republika

Původní text Pavla Vondráčka najdete tady

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital