Za vírou v dezinformace je nedůvěra k médiím. Novináři teď zjistili, jak se míjejí se čtenáři

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Agentura STEM zveřejnila zajímavý průzkum, v němž se snažila zmapovat šiřitele dezinformací. Výsledek potvrdil, co mnozí novináři nechtějí slyšet: lidé, kteří konspirační teorie rozesílají či si je rádi vyhledávají, nejsou ve své většině ani hloupí, ani zlí, jsou prostě jen naštvaní na média, která podezírají, že jimi manipulují. A takto jim „vracejí úder“. Prostě vyvažují zpravodajství, jež mají za „cinklé“.

Důležitým bodem, od kterého se průzkum odvíjí, je zjištění, že 72 % populace podezírá média ze záměrného zamlčování některých informací. Přirozenou lidskou vlastností přitom je, že přednostně vyhledáváme zprávy a komentáře, které potvrzují náš vlastní světonázor. Proto je tak důležitá pluralita, jde o daleko zásadnější hodnotu než tolik vzývaná „objektivita“. Ony tři čtvrtiny těch, kteří podezírají novináře z nefér hry, tedy v první řadě ukazují, jak málo se mediální mainstream trefuje do nálad, pocitů a názorů populace.

Opravdu není až tak zásadní, jak je které médium profesionální nebo komu konkrétní lidé věří, či nevěří (agentura STEM zjistila, že aktivní šiřitelé dezinformací nedůvěřují úplně všem). Ne že by na tom vůbec nezáleželo, ale deficit plurality je prostě o řád větší problém. Lidé mají pocit, že právě ten jejich názor či informace, o kterou se zajímají, v proudu informací a komentářů chybí. Nedokonalost lze vždy opravit, ale to, co „není“, zkrátka nijak vylepšit nelze.

Problémy v ráji: Co dělají Babiš se Schillerovou špatně a co by se Kalouskovi nestalo

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital