Články odjinud

Za vznik koalice v Brně může roztříštěný střed a chyby Vokřála. Komentář V. Dostála

Za vznik koalice v Brně může roztříštěný střed a chyby Vokřála. Komentář V. Dostála

Piráti podle všeho kývli na vznik koalice, která do vedení Brna vrací zavedené politické síly. Avšak primárně není jejich vinou, že v jihomoravské metropoli vzniká aliance, jejíž součástí jsou kromě nich také ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Tedy strany, které se v Brně střídaly u moci pětadvacet let po listopadu 1989. Povolební trajektorie je výslednicí chyb, které jdou především za těmi, kteří se nebyli schopni domluvit na integraci středových stran a Petrem Vokřálem z hnutí ANO, jemuž se vymstila sázka na širokou koalici s tradičními formacemi. Pokud by dal totiž ihned po volbách jasně najevo, že preferuje okleštěnou verzi minulé koalice, ODS i ČSSD by nejspíš zůstaly také další čtyři roky v opozici.

Předně: je nesporné, že se brněnští Piráti vydávají na mimořádně riskantní plavbu, počítat musejí s obrovskými tlaky rozličných zájmových struktur, stejně jako s kritikou angažované veřejnosti, jejíž velká část se už teď nemůže ubránit dojmu, že jde o jejich fatální selhání, jehož důsledkem je návrat starých struktur k moci. ODS i ČSSD se prý totiž neočistily od nekalého byznysu, v jehož zájmu tady v minulosti obě formace vládly. Primátorkou se tak stane žena dříve napojená na exekuční byznys, sociální oblast povede člověk, který nenechává na oceňovaných sociálních projektech minulé koalice nit suchou, a investice povede zástupce rodiny, která vlastní autobusové nádraží nebo pozemky v jižním centru, kam se má přesunout nádraží vlakové.

Teprve čas nicméně ukáže, zda má lídr Pirátů Tomáš Koláčný realistický odhad, když tvrdí, že se všechny strany vznikající koalice zavázaly k transparentnímu řízení města a hospodaření s městským majetkem s péčí řádného hospodáře. Podstatné je v danou chvíli to, že jejich rozhodnutí vstoupit do koalice na stávajícím půdorysu nepřišlo zčistajasna. Předcházelo mu řetězení několika chyb, které jdou ale za jinými aktéry. Klíčové byly dvě: první se týká předvolebního tříštění politických sil ve středu stranické soustavy, druhá – stejně fatální – jde za Petrem Vokřálem z hnutí ANO, který nepochopitelně pracoval pouze s jednou variantou povolebního uspořádání, navíc kývl na požadavek vzniku široké koalice se všemi zavedenými stranami.

Nejprve k předvolební konstelaci. Opakovaně jsme upozorňovali, že potenciálem ke vstupu do zastupitelstva letos v Brně disponovalo přes deset politických subjektů. Bylo přitom krajně nepravděpodobné, že by se ho mohlo podařit všem naplnit. Důvod je prostý: voliči se nakonec museli přiklonit pouze k jedné z uvažovaných stran. Mimo zastupitelstvo tak kromě jiných skončily Starostové a nezávislí, TOP 09, Žít Brno a vůbec poprvé od roku 1990 také Zelení. Celkem přitom tyto formace obdržely přes šestnáct procent hlasů, pokud bychom k nim připočetli hlasy komunistů, kteří zůstali také mimo, dostaneme se přes dvacet procent propadlých hlasů. Jen pro srovnání: ODS obdržela přes osmnáct procent hlasů, což znamená, že disponuje čtrnácti mandáty v pětapadesáti členném zastupitelstvu.

Prakticky to znamená, že v zastupitelstvu nebudou příští čtyři roky reprezentovány hlasy středových či liberálních voličů. Komunisty ponechme stranou, pokud by se ale před volbami dokázaly zmíněné čtyři formace dohodnout na společném postupu, v danou chvíli by postačilo, pokud by se dohodly TOP 09 a STAN a Zelení s Žít Brno, povolební rozložení sil by vypadalo zcela jinak. A pokud si Piráti nyní vybírali ze tří variant, tj. zůstat v opozici, kývnout na nabídku hnutí ANO, avšak bez účasti v Radě města, anebo jít do koalice s ODS, ČSSD a KDU-ČSL za nesrovnatelné výhodnějších podmínek, lze si představit, že by v případě úspěchu ostatních středových stran preferovali koaliční variantu s jejich účastí. Leč osobní ega a nesváry lídru zmíněných stran byly letos silnější, i proto zůstaly jejich strany mimo hru, vinou Pirátů to ale není.

I tak to ale nemuselo nutně znamenat, že se ODS a ČSSD vrátí do čela města. Že se tak nakonec stalo, jde především za Petrem Vokřálem z hnutí ANO. Za prvé: mohl jednoznačně preferovat pokračování minulé koalice v okleštěné podobě. Hnutí ANO disponuje v zastupitelstvu společně s lidovci a Piráty dvaatřiceti mandáty, tedy pohodlnou většinou. Vokřál to mohl navenek jednoduše komunikovat tak, že chtějí dokončit rozdělanou práci. Problém podle našich informací nastal ve chvíli, kdy si hnutí ANO nárokovalo většinu v radě. Především pro lidovce bylo takové rozložení sil neakceptovatelné, odtud nejspíš pramení manévr, ke kterému později zaveleli. Avšak ani ten by nemohl nastat, nebýt další chyby Vokřála. Když už odpískal koalici na původním půdorysu, neměl kývnout na širokou koalici se všemi tradičními stranami.

Před volbami se v Brně spekulovalo o dvou povolebních scénářích. Prvním byla velká koalice hnutí ANO a ODS, druhým přesně ten, kterým nakonec celá peripetie končí. A Vokřál to musel vědět. Je tudíž nepochopitelné, že za dané chvíle netrval na alianci pouze s ODS, měl by s ní většinu pohodlných dvaatřiceti mandátů. Přibrat do koalice lidovce a ČSSD bylo zbytečné. Navíc v momentě, kdy dal vale Pirátům. Vokřál si nespočítal, že jim mohou obratem zbylé tři strany nabídnout víc. Až příliš asi důvěřoval stranám, které mají ale historicky mnohem blíže k sobě navzájem, než k hnutí ANO. Také proto bude na Pirátech, nikoli ne na něm, aby čelili v koalici jejich přesile. Ve finále se ale jedná o kosmetickou změnu, navíc nelze vyloučit, že k lepšímu. To hlavní ale je, že vznik kvalitativně jiné koalice znemožnily chyby napáchané již před a těsně po volbách.

 

Články odjinud