Články odjinud

Zachraňuj demokracii, posílíš totalitu a anarchii. Komentář Petra Holce

Zachraňuj demokracii, posílíš totalitu a anarchii. Komentář Petra Holce

Další průzkum volebních preferencí ocenil povolební bojkot šéfa ANO a premiéra v demisi Andreje Babiše ze strany tradičních politických stran. Podle únorového volebního modelu CVVM posílilo jasně vedoucí ANO o tři procentní body a druhé místo okupují Piráti, partička nejasných referend, která si není jistá ani naším členstvím v NATO. Tradiční strany, které Babiše důsledně odmítají, si o takových preferencích můžou nechat zdát.

Tolik za záchranu demokracie v režii tzv. demokratických stran, jež se na své poslední schůzce demokraticky neshodly téměř na ničem. Voliči navíc ohrožení demokracie evidentně vidí jinak. ODS, jež se ve volbách bujaře oslavila za druhé „jedenáctiprocentní“ místo a která stále trvá na tom, že hrdě přejde z opozice do opozice, průzkum přisuzuje 10,5 procenta a až čtvrté místo za třetí ČSSD.

A další vášnivé demokraty, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, by voliči v rámci demokracie pro jistotu vyvedli ze Sněmovny, když jim CVVM dává zhruba tříprocentní podporu. Zato by ve Sněmovně nechali Okamuru, který se stává podobným držákem pohybujícím se ve vlastním kosmu jako komunisti. I Okamurův „zabrušovač“ Miloslav Rozner, jehož děsí strategické myšlení, by si nejspíš všiml, že strategie ODS, TOP 09, STAN a lidovců úplně nefunguje.

Tradiční strany jako by pořád jely po dálnici v protisměru a ošklivé kolizi s realitou se vyhýbaly zavíráním očí. Pokus o zničení Babiše bojkotem je z jejich strany určitě logickým obranným reflexem. Výsledky voleb a hlavně bezprecedentní vítězství hnutí ANO je muselo zaskočit stejně zle, jako šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska jistě zaskočilo, že se po čtvrtstoletí obětavé práce pro lidi málem nedostal do Sněmovny.

V rámci objektivity mezi standardní strany nepočítám STAN, protože jde o nestandardní partu starostů, kterou na rozdíl od Kalouska muselo nejvíc zaskočit, že se do Sněmovny naopak poprvé dostala samostatně. Navíc u nich odpadá i argument bojkotu Babiše kvůli jeho trestnímu stíhání, protože ve svém předním šiku mají libereckého hejtmana souzeného za korupci. Berme proto jako odlehčený stand-up, kdykoli o tom mluví jejich šéf Petr Gazdík.

Pokus o zničení Babiše je určitě i politicky legitimní reakcí konkurence. Politika není čajovna, kde se všichni mají rádi, ale ring, kde prostě chcete zničit soupeře a maximalizovat vlastní moc. Čtyři povolební měsíce politické agónie, blokády jasného vítěze voleb a bezvládí nicméně ukazují, že místo zničení Babiše tradiční politické strany nejvíc ničí samy sebe. Zatímco se společnou strategií vyvádějí ze Sněmovny, zůstává šéf ANO nejpopulárnějším politikem.

Voliči si je očividně nespojují se záchranou demokracie a co hůř, prohlédli jejich blafování. Všimli si, že ve skutečnosti nezachraňují demokracii, jak obden říkají, ale prostě se jen chtějí zbavit soupeře, s nímž si neví rady. ODS, TOP 09 i lidovci míří osobně na Babiše, protože vědí, že bez něj není ANO ani poloviční. Navíc se v něm – za situace, kdy nebude Babiš ve vládě – může začít drolit klíčová loajalita. Což ví i Babiš, i proto tolik trvá na své premiérské funkci. Je to obyčejný boj, v němž povolební výzkumy preferencí stále jasně favorizují Babiše.

A nejen jeho. Povolební růst hnutí ANO i Pirátů ukazuje, že lidé pořád mají tradičních politických stran tak dost, že nedají dohromady ani tolik hlasů, co netradiční ANO, Piráti a SPD. Ty v současnosti disponují nadpolovičními preferencemi. Přidejte komunisty a máte 60 procent hlasů. Není to dobrá zpráva. Piráti chtějí demokracii nahradit anarchií referend, komunisti svou tradiční totalitou a SPD je firma jednoho poblouzněného muže na těžbu veřejných peněz za volební hlasy.

Ironie je, že čím víc pravicové tradiční politické strany v rámci boje za demokracii blokují vládu s ANO, tím víc nás demokracie zbavují a odevzdávají ji i do rukou komunistů. A nejvíc ODS, která má s ANO podobný program i vládní sněmovní většinu. Sice z ní občas zazní i pragmatismus, pro vládu s ANO ale pořád není většina jejích poslanců. Těžko nicméně říct, jaké štěstí ODS hledá v opozici. Za první čtyři roky tam nenašla víc než čtyři procenta, což určitě není na šampaňské.

ODS je historicky stranou podnikatelů a živnostníků, kteří nejen kvůli její korupci emigrovali k ANO, část se jich ale vrátila. Podle posledního průzkumu Hospodářské komory preferuje nejvíc podnikatelů právě vládu ANO s ODS, zatímco rýsující se variantu ANO s ČSSD tolerovanou komunisty jich chce suverénně nejmíň. Logicky: nic neděsí hůř než kombinace vládních nápadů ČSSD a KSČM. Až teď začnou ve vládě ničit nejen podnikatele, můžou za to nejen oni poděkovat hlavně ODS.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud