Zahradník: Experiment, který nemá obdoby. Euro je dnes nadějný mladík s bohatými zkušenostmi

Petr Zahradník

KOMENTÁŘ PETRA ZAHRADNÍKA | Nové měny lidé nevytvářejí zrovna každý den. A když už ano, většinou s přáním, že je to napořád. Konec konců, naše koruna si po ne zcela kontinuálním vývoji připomíná 100. výročí a věhlasnější měny za sebou mají několik století dlouhou historii. Euro, které letos dosáhlo 20. roku svého života, je z tohoto pohledu žákem základní školy. Přes jeho mládí se mu nevyhnuly zlomové až fatální životní zkušenosti. Jsem ale přesvědčený, že z nich vyšlo se ctí a silnější. 

V roce 1999 euro nespadlo z čistého nebe; naopak, jeho reálný ekonomický i politický význam a dopad v sobě koncentruje předchozích 40 let naplněných úsilím o společný ekonomický prostor v Evropě symbolizovaný jednotným trhem. I díky tomu dnes takto mladá měna zaujímá významnou pozici v rámci globálního žebříčku. Ta reflektuje nejen kvantitu a rozsah ekonomiky, kterou eurozóna, potažmo EU představuje, ale též kvalitu měnového a ekonomického instrumentaria.

Euro je bezesporu bezprecedentní měnový experiment, minimálně v moderní ekonomické historii. Experiment nadnárodní měny, který na rozdíl od řady českých ekonomů a komentátorů považuje autor tohoto příspěvku za úspěšný.

O euru se říká, že je projektem, v němž politická a ekonomická složka musejí být ruku v ruce vyváženy a nastaveny v naprosté rovnováze. Je tomu skutečně tak. Bez politické vize a vůle by tento projekt nikdy nemohl vzniknout. To samé ale platí i o jeho ekonomické podmíněnosti. Pokud by neexistoval alespoň elementární společný ekonomický jmenovatel pro všechny, kdo se chtějí zúčastnit, sama politická vůle by z pohledu udržitelnosti a ekonomické prospěšnosti byla k ničemu.

Skopeček: Prouzův eurofanatismus. Nad útokem proti naší koruně rozum zůstává stát

sinfin.digital