Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zajímavá bude hlavně koncovka. Komentář Bohumila Pečinky

Zajímavá bude hlavně koncovka. Komentář Bohumila Pečinky

Pokud si někdo myslí, že výměnou ministra financí skončí několikatýdenní vládní krize, mýlí se. Hned ze dvou důvodů.

Vládní politici o sobě pronesli mnoho tvrdých slov, která se nedají jen tak vzít zpět. A s blížícími se volbami bude tón debaty spíše zostřován. Podstatnější je ale jiná věc. Celá slavná vládní krize zatím neměla svou koncovku, závěr příběhu, který by razantnímu vystupování jinak introvertního předsedy vlády Sobotky dal hlubší smysl a zdůvodnění. Není reálné, že by Sobotka s vypětím všech svých sil bojoval se Zemanem a Babišem, jen aby vyměnil ministra financí a jelo se dál.

Co může být koncovkou celé krize, naznačila Babišova lehká publicistická kavalerie. Ta napsala, že poslanec Pilný má být ministr financí proto, aby zajistil, že proti Babišovi nebudou použity žádné materiály z úřadu (Martin Komárek). Případně že se proslýchá cosi o zahájení trestního stíhání Babiše (Jan Macháček).

V tom případě by Sobotkova hra vabank s demisí vlády dávala větší smysl. Nemít v kabinetu trestně stíhaného ministra je například celkem silný motiv. To však příliš předbíháme a děláme z orgánů činných v trestním řízení arbitra politického soupeření. Tím nejsou, i když to tak někdy vypadá.

V tuhle chvíli je možná zajímavější ofenziva, kterou viditelně osvěžený předseda ČSSD Sobotka zahájil uvnitř vlastní strany. Nově posílenou autoritu se na severní Moravě rozhodl použít radikálně a dal příkaz k přeregistraci zhruba tisíce straníků a vyloučení jednoho z poslanců z kandidátky.

Zatímco na severní Moravě je to střelba správným směrem proti kmotrovským organizacím plným mrtvých duší, rozpačitější je to v jižních Čechách. Tady nechal vyloučit z posledního místa kandidátky svého snad posledního velkého kritika, exhejtmana Zimolu.

Bez ohledu na Zimolovo nedávné odstoupení z funkce a podezření ze střetu zájmů jde v tomto případě spíš o čistku proti názorovému oponentovi. Velmi to kontrastuje s přístupem k odstupující ministryni školství Valachové, která přes skandál na svém ministerstvu zůstává jedním z lídrů středočeské kandidátky. Rozdíl je pouze v jednom – pochází ze správného tábora.

Bohuslav Sobotka se prostě rozhodl využít moment překvapení a uskutečnit plán Stanislava Grosse z roku 2005. Tehdejší předseda ČSSD a premiér se rozhodl na brněnském sjezdu sociální demokracie zúčtovat se zemanovským křídlem. Proto ho nejdříve vytlačil z vedení strany a později i ze strany jako takové. Dostihly ho však finanční skandály a musel sám odstoupit, takže koncepci „ČSSD malá, ale naše“ nestihl dokončit.

Není vyloučeno, že něco podobného potká i Sobotku, že se zkrátka stane objektem soustředěné palby babišovců a jejich stoupenců ze státního zastupitelství. Sobotka pak bude muset roli lídra někomu předat a do voleb vstoupí pozměněná politická garnitura. Teprve v tu chvíli vládní krize skončí.

Další komentáře autora si můžete přečíst na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1