Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zákony platí i pro aktivisty a neporušují je jen tak ze srandy. Komentář Lukáše Hrábka

Zákony platí i pro aktivisty a neporušují je jen tak ze srandy. Komentář Lukáše Hrábka

Šéfredaktor INFO.CZ Michal Půr ve svém článku “Já nic, já aktivista. Je jejich nedotknutelnost známka vyspělosti?” popisuje aktivisty a aktivistky téměř jako mýtická stvoření se zvláštní schopností vyhýbat se trestní odpovědnosti za svoje chování. Situaci přirovnává ke snímku Experiment, v němž vědecký pokus ve věznici vyústí do výbuchu násilí, neboť účastníci experimentu nejsou trestáni za své přečiny – získají pocit, že mohou všechno a agrese eskaluje. Podobná svévole by prý mohla nastat, pokud nebudou trestáni lidé, které jejich svědomí žene do účasti na přímých akcích.

S premisou, že by lidé, kteří jsou ve společnosti aktivní, stáli nad zákonem a policie či soudy by se bály proti nim zasahovat, si teď dovolím nesouhlasit. V minulosti proběhl po různých protestech či nenásilných přímých akcích nespočet policejních výslechů, vyšetřovalo se, padaly pokuty i tresty, nejčastěji v přestupkových řízeních. Když aktivista špatně zaparkuje, zaplatí za to stejně jako kdokoli jiný. Jedním ze základních principů přímé akce je navíc fakt, že je její účastník ochotný přijmout zodpovědnost za své chování i případný trest. Pokud tedy není ze strany státu záměrně nadsazený či vykonstruovaný, jak jsme to viděli například na případě třiceti členů a členek posádky lodi Arctic Sunrise souzených před několika lety v Rusku.

Půr doufá, že když budou účastníci přímých akcí, konkrétně protestu Greenpeace na chladicí věži elektrárny Chvaletice, potrestáni, nebude počet přímých akcí v budoucnu narůstat, podobně jako narůstal počet násilných incidentů ve filmu Experiment, když v něm zůstalo nepotrestáno násilí. Troufám si ale říci, že přísnost případného trestu a frekvence protestů spolu nikterak nesouvisí. Přímá akce se vždy týká nějakého společenského problému a následuje po kontroverzním rozhodnutí úřadů, vlády či velkých firem nebo po podezření z porušení zákona - elektrárna Chvaletice splnila tím, že se jí podařilo prodloužit svou životnost bez vyhodnocení vlivů na životní prostředí a bez přístupu veřejnosti, obě tyto podmínky. A problém nezmizí, když soud potrestá lidi, kteří kvůli němu protestují, a nezmizí tak ani důvod pro protest či přímou akci. Neplatí tedy přímá úměra, že čím více přísných trestů, tím méně přímých akcí, ale spíše čím méně kontrovezních společenských problémů, tím méně přímých akcí.

Srovnání s filmem Experiment skřípe i kvůli používání násilí. Aby byla přímá akce úspěšná a legitimní, musí být vždy striktně nenásilná. Porovnávat násilný přístup a nenásilný přístup dost dobře nejde, protože se navzájem vylučují. A zatímco občanská angažovanost, pod kterou protesty a přímé akce spadají, je podle mě v demokratické společnosti prospěšná a žádoucí, násilí pro společnost (a vlastně ani pro chod věznic) prospěšné a žádoucí není.

Přímá akce přichází povětšinou ve chvíli, kdy jsou všechny ostatní, legální možnosti vyčerpány. I před akcí ve Chvaleticích se demonstrovalo před Pardubickým krajským úřadem, psalo se politikům, sbíraly se podpisy pod petici, ovšem krajští zastupitelé v čele s hejtmanem Martinem Netolickým tyto aktivity okázale ignorovali. Proto dobrovolníci a dobrovolnice Greenpeace vylezli před minulými krajskými volbami na ochoz chladicí věže a proti prodloužení provozu největšího znečišťovatele v Pardubickém kraji protestovali.

Nedělali to pro zábavu či pro skvělý zážitek, ale protože nesouhlasili s tím, že stát několikrát selhal a změnil plány ohledně budoucnosti jednoho z největších znečišťovatelů v Česku. Prostřednictvím firmy ČEZ slíbil, že elektrárnu zavře a místo toho ji prodal uhlobaronovi Pavlu Tykačovi. Ve své energetické koncepci rozhodl, že Tykače přinutí elektrárnu zavřít a místo toho jí automaticky prodloužil životnost.

Bez výše uvedených důvodů by protest ve Chvaleticích nemohl být legitimní. Přímá akce musí být vždy legitimní, právě proto, že se často pohybuje na hranici legality, nebo zákon vědomě porušuje, aby ukázala na větší společenský problém či na závažnější porušení zákona. Pak se například až zpětně dozvídáme, že nikoli blokády, ale kácení v národním parku Šumava či v Bělověžském pralese bylo nelegální. Stejně tak i v případě Chvaletic mohou stále soudy rozhodnout, že prodloužení provozu elektrárny bylo v rozporu se zákonem.

Porušování zákona není žádná zábava a přímá akce není dovolená. V případě Chvaletic nejdřív museli účastníci vystoupat po kolmém žebříku sto metrů vysoko a vynosit nahoru stovky kilogramů materiálu a zásob. V sychravém podzimním počasí, ve větru a v dešti pak tři dny prováděli fyzicky náročné technické lezení na samotné věži, případně vysílali dlouhé livestreamy, kde donekonečna a do zemdlení vysvětlovali, co je na prodloužení provozu elektrárny špatně. Přesto na ochozu elektrárny v podmínkách, které připomínaly zákop z první světové války, strávili dohromady 63 hodin.

Podle článku na webu Info.cz protestující “prokazatelně způsobili významné škody na soukromém majetku”, s čímž nemůžu souhlasit. Zatím je velmi brzy hodnotit, zda jsou škody způsobené prokazatelně a ani není jasné, že jsou ty škody významné. Nyní musí teprve soud rozhodnout, jestli zde škoda opravdu vznikla, jak velká byla a zda byla způsobena úmyslně. Můžu s lehkým srdcem všechny ujistit, že zlý úmysl či touha chladicí věž poničit pro Greenpeace motivací opravdu nebyly. Možná jsme jen příliš věřili expertize našich kolegů ze zahraničí, kteří akce na chladicích věžích v minulosti dělali a kteří nám tvrdili, že poškození věže bude minimální. To zjistíme brzy. Sluší se ale na druhou stranu také říci, že organizace Greenpeace vždy za škodu, která vznikla při nějaké přímé akci (například přestřižením řetězu na vratech), zaplatila, a to i bez vyzvání soudů.

Nicméně už nyní je jasné, že nebyl ohrožen provoz elektrárny, protože ta byla v době protestu postavená mimo provoz kvůli masivnímu požáru. Těsně po skončení akce byla pak chladicí věž znovu spuštěna, aniž by se navrtané díry opravovaly, a provoz to nikterak nenarušilo. Přitom právě poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení je trestným činem, za který hrozí Chvaletické pětce až šest let ve vězení.

Autor je mluvčí Greenpeace.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1