Zatracovat Čunka by byla chyba. Může se vrátit silnější než kdykoli dřív

 FOTO: ČTK

Vratislav Dostál

08. 10. 2020 • 13:30
KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Jiří Čunek patří mezi svérázné figury české politiky. Po právu to v médiích opakovaně schytal za své útoky na adresu Romů, on si ale vždycky stál pevně za tím, co říká. Pokud s ním mluvíte osobně, na první pohled zaujme jeho sebevědomí a jistota. Jako kdyby vám říkal: co mi vy tady v Praze budete vykládat o tom, co je správné. Vím to já, stejně jako můj volič. A vskutku, pokud se člověk byť jenom zběžně podívá na výsledky různých typů voleb na Zlínsku, vcelku rychle pochopí, z čeho jeho sebevědomí pramení. Také proto by bylo zbrklé Čunka po letošních krajských volbách odepisovat.

Ač se mu to příliš často nestává, prohrál. Shodou okolností jsem byl na Zlínsku jen několik dnů před volbami v rámci svých výprav, během kterých mapuji život na českém a moravském venkově. Bylo to nepřehlédnutelné, Jiří Čunek z voleb učinil de facto referendum o nové nemocnici ve Zlíně. „Zdraví je víc než politika. Je to na vás.“ Tak zněl vzkaz voličům z jeho plakátů, které byly snad úplně všude, doslova za každým rohem. Nakonec skončili lidovci těsně druzí, sám Čunek obdržel o pět a půl tisíce preferenčních hlasů méně než v krajských volbách v roce 2016.

Na dotaz, zda přece jen neprosazoval výstavbu nové nemocnice až příliš razantně, serveru iDnes.cz řekl: „Jsem člověk, který jde hodně za svým cílem, ten cíl byl asi pro mnohé příliš velký. Nechci se srovnávat s Baťou, ale ve Zlíně měl ohromné problémy a až se stal starostou, tak je překonal. Fakt je, že možná osm miliard korun za nemocnici je pro lidi něco nepředstavitelného a říkají si, že oni si to nemohou dovolit. Chápu, že lidé nerozumějí penězům, byť někteří říkají, že ano. Těm miliardám. Že se z velkých peněz dají šetřit i dělat velké peníze. Mnoho lidí to neumí.“

To nejsou zrovna slova člověka, který by něčeho litoval, případně uznával nějakou svou chybu. A pokud ano, tak leda v tom, že nedokázal o své pravdě přesvědčit více lidí: „Když dostanu odpovědnost a na jedné straně vidím, jaké problémy v nemocnici máme, kolik peněz utíká z kraje jenom na opravy a nejdou do léčby, tak jsem zvolil s odborným týmem asi nejvýhodnější cestu. To, že jsme to nedokázali lidem vysvětlit, je určitě moje chyba.“ Je patrné, že Čunek nemá ve zvyku se vzdávat. Což není nikterak nová zkušenost. V danou chvíli si navíc musí uvědomovat dvě věci.

Předně: některé budovy zlínské nemocnice jsou v havarijním stavu, pokud s tím kraj nic neudělá, může je hygiena za několik let i zavřít. A za druhé: na kraji vzniká potenciálně dost nesourodá koalice, její součástí budou na centrální úrovni dva nesmiřitelní protivníci: hnutí ANO a Piráti. Vylámat zuby si na takto zapeklitém problému mohou vcelku brzo. A pokud někdo tvrdí, že musí být zpracován nový posudek, aby se rozhodl na základě vlastního poznání, nelze vyloučit prakticky žádný scénář. Navíc pro novou nemocnici už teď nejsou jen lidovci. „Stále si myslím, že stavět novou nemocnici je lepší,“ řekl nám Petr Gazdík (STAN) s tím, že ale v danou chvíli ctí vůli voličů.

Uvidíme, co budou jednotliví aktéři tvrdit za půl roku nebo za rok. Možná se opravdu přikloní k látání děr, co když ale zjistí, že na konzervativní řešení je už pozdě? Uznají, že měl Jiří Čunek pravdu a že není jiné cesty než stavět? A jak to vysvětlí voličům, vypíší třeba místní referendum s tím, že přiznávají chybu? Těžko říct. Na každý pád by bylo velkou chybou Jiřího Čunka nyní odepisovat. Zkušenost s ním by nás měla v tomto punktu nabádat naopak k maximální opatrnosti.

Nezapomínejme, že byl starostou Vsetína zvolen poprvé už v roce 1998, dvakrát suverénně vyhrál senátní volby, z toho jednou téměř v prvním kole, a pokud vynecháme krajské volby v roce 2008, tj. v pro něj vůbec nejsložitějším období (viz jeho angažmá v čele lidovců a především ve vládě Mirka Topolánka), také v těch krajských volbách vždy uspěl, v roce 2016 dokonce jako lídr lidovce dovedl na Zlínsku k vítězství. Navíc Čunek opravdu není typem člověka, který by měl ve zvyku cokoli vzdávat. K takovému poznání se musel dopracovat snad každý, kdo s ním měl tu možnost aspoň chvilku pohovořit.

SDÍLET