Zdechovský: Podivné a nelogické uvažování zelené političky

Tomáš Zdechovský

KOMENTÁŘ EUROPOSLANCE TOMÁŠE ZDECHOVSKÉHO | Německou zelenou političku a bývalou europoslankyni Rebeccu Harmsovou udivuje, že se v České republice po Černobylu a Fukušimě vůbec nezměnil postoj k jádru. Prohlásila to v nedávném rozhovoru pro Euractiv. Podle ní se jedná o „zázrak“, protože v Německu, Polsku či v Pobaltí obavy mají a jádro je v demokratických zemích na ústupu.

Rád bych paní Harmsovou ujistil, že zázrak vypadá opravdu jinak. Pokud jde o jadernou energii, tak Česko v Evropě není žádný výjimečný případ ani extrém. Stále pozitivní přístup k jaderné energii přetrvává i v jiných evropských demokratických zemích. Např. Francie se po ropné krizi v 70. letech minulého století rozhodla, že bude vyrábět většinu energie z jádra, což platí dodnes.

Ukrajina ani Japonsko na jádro zcela nezanevřely

Naopak se docela divím tomu, že se paní bývalá poslankyně Harmsová nepodivuje spíše Ukrajině a Japonsku, kde došlo k dvěma zmíněným největším jaderným haváriím. Přestože mají obě země na rozdíl od Německa bolestnou zkušenost, ani jedna z nich na jádro úplně nezanevřela. Na Ukrajině dodávají jaderné elektrárny dokonce kolem poloviny veškeré vyrobené energie. Tamní čtyři atomové elektrárny mají celkem 15 funkčních reaktorů. Záporožská elektrárna je navíc největší v celé Evropě.

V Japonsku byla po havárii ve Fukušimě v roce 2011 činnost všech jaderných elektráren dočasně pozastavena. Důsledkem toho však byla nutnost více využívat fosilní paliva, což vedlo jednak ke zvýšení emisí COa také neúměrnému růstu cen za elektřinu. Nyní už proto země vycházejícího slunce opět počítá vedle zvýšení obnovitelných zdrojů také s jadernou energií.

V roce 2015 byly znovu zprovozněny dva reaktory a od té doby znovu začalo fungovat dalších sedm. Jedná se o zlomek ve srovnání s dobou před fukušimskou havárií, nicméně podle plánu japonské vlády schváleného v roce 2018, má 20–22 % vyrobené energie pocházet z jádra. I v dlouhodobějším horizontu do roku 2050 je jaderná energie považovaná za schůdnou možnost pro snížení množství emisí oxidu uhličitého.

Jádro není závislé na „dobrém počasí“

Dále německá zelená politička tvrdí, že při srovnání nákladů spojených s výrobou jednoho gigawattu v jaderné elektrárně a u obnovitelných zdrojů jádro jednoznačně propadá. Ani zde nemá Rebecca Harmsová pravdu, protože při celkovém srovnání nákladů čísla tak jednoznačná nejsou. Náklady na vyrobenou elektřinu z porovnávaných zdrojů jsou přinejmenším srovnatelné. Jaderný fyzik Vladimír Wagner v odkazovaném článku připomíná, že výhodnost budování různých typů elektráren závisí na geografických a dalších podmínkách v daném regionu a také na skladbě energetického mixu a potřeb.

K tomu mj. dodává, že nespornou výhodou jádra oproti sluneční či větrné energii je nezávislost na počasí a stabilní provoz, tedy něco, bez čeho se spolehlivě fungující elektrická síť neobejde. Při své fobii ze všeho, co je spojené s jádrem, to ale zelení nejsou schopní vzít v úvahu.

Nepochopitelná je spíše německá zelená politika

Důsledky zaslepeného odmítání jádra se projevují právě v zemi, z níž pochází Rebecca Harmsová. Německo si vedle opuštění atomové energie vytklo velmi ambiciózní cíl uzavřít také všechny uhelné elektrárny, a to do roku 2038. Jelikož obnovitelné zdroje nemohou plně nahradit výpadek produkce energie z uzavřených atomových elektráren, bude muset Německo na elektřinu z uhlí minimálně nějaký čas spoléhat.

Byla chyba, že Zelení běželi na míle před ostatními. Nebylo nám rozumět, říká Davis

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital