Zdlouhavá bitva o Hofburg. Komentář Igora Záruby

Igor Záruba

04. 12. 2016 • 08:00

Rakušané napodruhé volí prezidenta. Málokterý střet byl v poslední době tak zajímavý a tak příznačny pro letošní rok. Proti veskrze tradičnímu politikovi Alexanderu Van der Bellenovi, který vyhrál v původním termínu a musel pak zkousnout zásah soudu a anulování výsledků, stojí Norbert Hofer. Ambiciozní populista, který po vítězství Donalda Trumpa v USA jede na euforické vlně. Jeho podpora dobře odráží trend viditelný po celé Evropě: zklamání tradičními politiky, nedůvěra v zažité pořádky a úspěch anti-systémových stran. 

Pracovna s nemoderním lesklým nábytkem. Za stolem sedí stará paní. Mluví pomalu, gestikuluje rukama. Do jejího hlasu se prolínají tóny klavíru a záběry koncentračního tábora v Osvětimi. Paní Gertruda, jak se žena jmenuje, se podle slov své dcery rozhodla k tomuto kroku sama – 89letá Rakušanka nabádá na ploše necelých pěti minut spoluobčany, aby se v dnešním hlasování o tom, kdo se stane novým rakouským prezidentem, rozhodli správně.

„Toto jsou nejspíš moje poslední prezidentské volby. Zároveň je to milník. Jde o budoucnost mladé generace. Vše, co populisté nabízejí, jsou nepravosti,“ říká v narážce na kampaň mladšího z obou kandidátů, politika pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera. A dodává, že brnkání na lidskou špatnost místo slušnosti už jednou zažila: Jako 16letá byla s rodiči a bratry odvlečena do Osvětimi. Vrátila se sama.

Video vidělo do sobotního poledne zhruba 3,5 milionu lidí. Sledovanosti výrazně pomohlo, že dcera paní Gertrudy kontaktovala tým druhého uchazeče, nezávislého adepta s politickou minulostí ve straně Zelených Alexandera Van der Bellena. Jeho lidé poselství důchodkyně upravili a vyvěsili na Facebook. Odtud vedla cesta na YouTube. „Pro mou matku bylo nesmírně důležité, aby se mohla vyjádřit. Opakovaně mi říká, že si připadá jako ve 30. letech minulého století,“ uvedla její dcera.

Není podstatné, že video jedny dojalo, zatímco jiné pobouřilo. Hlavním sdělením snímku je, že se země našich jižních sousedů ocitla na rozcestí. Může se z něj vydat cestou politického středu, byť zřejmě pouze na čas (Van der Bellen), nebo jasně doprava. Proti EU, proti imigrantům a desetiletím zažitých politických pořádků (Hofer).

Realita, jak už to bývá, je samozřejmě složitější a barevnější než takovýto černobílý scénář. Poslední ze sérii televizních duelů obou soků, již protáhly zmatky kolem květnového sčítání poštovních hlasů, zásah Ústavního soudu a posunutí nového termínu na 4. prosince, nicméně ukázal, že přituhlo. Zůstalo pravidlo, že kdo chce uspět, musí se před kamerami vyvarovat chyb. A naopak, komu se to nedaří, musí umět zaútočit. Při pohledu na chování aktérů to vypadalo, že prohrávají oba.

Duel v přímém přenosu prozradil, jak moc se Hofer – jinak úřadující předseda rakouského parlamentu – držel v posledních měsících s agresivitou a arogancí zkrátka. Schoval je pod usměvavou a laskavou maskou. Od případného odchodu Rakouska z Evropské unie dal ruce pryč, čestného členství v buršáckém spolku Marko-Germania, který se hlásí k německé otčině bez hranic, se však vzdát nehodlá ani po případném vstupu do Hofburgu.

To Van der Bellen, potomek přistěhovalců z Estonska, se od počátku choval korektně, respektive v duchu zažitých očekávání. Vyzdvihoval rodinu, vlast, pochvaloval si vlastní kožené kalhoty, EU bral za samozřejmost, kritizoval Brexit a nabádal ke smířlivému postoji jak k imigrantům, tak k Trumpovi (na nějž se Hofer očividně těší). Všechna ta mírumilovnost vedla nakonec k tomu, že se ze soka stal hlavním volebním tématem Norberta Hofera. Osudná věta 72letého profesora ekonomie, že v případě Hoferovy výhry spěje Rakousko do podoby modré republiky, neboť preference Svobodných dávají tušit jako příštího kancléře šéfa strany Heinze-Christiana Stracha, je pravdou a zároveň terčem, který je nutno sestřelit. Takže servítky stranou.

Mimochodem, pokud existuje ještě nějaké novum v letošní rakouské prezidentské přetahované, je to míra využití sociálních sítí. Hofer stojí poněkud bokem, zato Strache má na Facebooku 460 tisíc přívrženců. „Co ještě zapomene?”, napsal třeba u fotografie neoholeného Van der Bellena.

Zapojení nejsou jen politici. Hudebník Reinhard Fendrich poskytl Van der Bellenovi svou nahrávku rakouské státní hymny, za staršího adepta kope rovněž výherkyně soutěže Eurovize Conchita Wurst. I díky jim statistici spočítali, že facebooková podpora obou byla v posledních dvou týdnech vyrovnaná.

Nedělní ráno, do něhož se Rakušané probudili, bude v každém případě jiné než ta předešlá. Vyhraje-li Norbert Hofer, změní se země poprvé: velmi bude záležet, jak se vyspali nerozhodnutí voliči a jak se zachová znuděná vídeňská smetánka, která dala v květnu přednost Hoferovi. A připojí-li se k prezidentovi Hoferovi kancléř Strache, změní se Rakousko podruhé – někteří pozorovatelé míní, že by předčasné volby mohly být už na jaře. Na první z odpovědí si počkáme nejspíše do úterka.

SDÍLET