Zeman a Babiš mají cosi společného s Clintonem a Jelcinem: Nový styl populismu. Komentář Jana Jandourka

Jan Jandourek

Nový populismus má tyto rysy: sázka na osobnost, žádná ideologie a přímo čelem k masám. Funguje to, ale také je to křehké.

Jak je to možné, že Miloš Zeman vyhraje prezidentské volby, ale strana, kterou kdysi vedl a která měla jeho jméno dokonce v názvu, úplně propadla? SPO (zemanovci) je bezvýznamný útvar, pokud neslouží jako Potěmkinova vesnice pro krytí různých kejklů Zemanovy (ne)kampaně. Zeman je ale stále na čele, vzdor odporu větších stran a nepřízni řady médií.

Tento zvláštní stav je výsledkem toho, co se dá nazvat „nový populismus“. Úplně nový ale není. Jaké jsou jeho rysy, to bylo popsáno už dříve. Ve svém článku Nový populismus v časopise Political Psychology o tom píše William Schneider již na sklonku roku 1994. Tehdy už měl k dispozici poznatky, jaké daly dvě prezidentské kampaně, a to Borise Jelcina v Rusku a Billa Clintona ve Spojených státech. I když se nám tyto země mohou zdát vzdálené, byť každá jinak, dnes můžeme pozorovat mechanismy, které tehdy působily, u nás i jinde ve světě.

V ČSSD jsou xenofobní tendence, Chovancovi by bylo lépe na sjezdu SPD, říká Dienstbier

sinfin.digital