Zeman a jeho premiéři: série proher, kterou Babiš nejspíš nezlomí. Komentář Vratislava Dostála | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman a jeho premiéři: série proher, kterou Babiš nejspíš nezlomí. Komentář Vratislava Dostála

Zeman a jeho premiéři: série proher, kterou Babiš nejspíš nezlomí. Komentář Vratislava Dostála

Miloš Zeman je v jednom ohledu zdaleka nejméně úspěšným prezidentem polistopadových dějin. Žádný z jeho předchůdců totiž neměl podobně nepříznivou bilanci, pokud jde o vlády, které odešly z hlasování o důvěře poraženy. Zatímco Václav Havel podobné šlamastice nečelil vůbec, a Václav Klaus pouze jednou, Miloš Zeman jmenoval doposud tři vlády, z toho dvě důvěru nezískaly. A ta třetí, Sobotkova, vládla Zemanovi navzdory. Vzato touto optikou kráčí Zeman od porážky k porážce. Andrej Babiš má nyní slušnou šanci tuto bilanci vylepšit. Avšak za cenu, která je možná až příliš vysoká: do vládní hry vtáhuje doposud izolované prvky z okrajů české politiky.

Řada z nás to má ještě stále v živé paměti. Po nepříliš důstojném konci vlády Petra Nečase přistoupil prezident Miloš Zeman k doposud nevídanému manévru. Aniž by svůj postup koordinoval se stranami zastoupenými v dolní komoře, natož, aby měla dopředu zajištěnou většinovou podporu, jmenoval vládu v čele s premiérem Jiřím Rusnokem. Prezident se tehdy pokusil ve svůj prospěch využít dvou momentů. Tím prvním byla dezintegrace pravice, která se ocitla v rozvratu pod tíhou skandálů premiéra a jeho tehdy ještě milenky Jany Nagyové. Druhým bylo stále zjevnější pnutí uvnitř ČSSD, které vyvrcholilo po předčasných volbách tzv. Lánským pučem. Zeman ale nakonec prohrál a de facto na tomto poli prohrává doposud.

Pro vládu Jiřího Rusnoka, která byla přísně vzato první vládou prezidentskou, nakonec hlasovalo pouhých třiadevadesát poslanců, konkrétně to byli sociální demokraté, komunisté, zástupci rozklížených Věcí veřejných, nezařazení poslanci Josef Dobeš a Jaroslav Škárka a taktéž nezařazená Kristýna Kočí. Možná se ještě sluší připomenout, že uvnitř sociální demokracie pro Rusnoka, a tedy pro Zemana, tehdy tvrdě pracovali tehdejší hejtmani v čele s Michalem Haškem. Asociace krajů vyzvala poslance, aby hlasovali pro vládu, dokument, jehož vznik inicioval tehdejší i současný Zemanův spojenec, podepsalo dvanáct ze čtrnácti hejtmanů. Svůj podpis nepřipojil jen Martin Půta (STAN) a tehdejší primátor Prahy Tomáš Hudeček z TOP 09.

Obdobný manévr učinil Zeman také s první vládou Andreje Babiše, jen motivaci měl krapet odlišnou. Jednak se chtěl co nejrychleji zbavit Bohuslava Sobotky, současně si potřeboval na svou stranu naklonit nejsilnější stranu v zemi. Bylo totiž krátce před prezidentskou volbou a Zeman dělal prakticky všechno proto, aby byl na Hrad znovu zvolen.

Jinak řečeno: jediná Zemanem jmenovaná vláda, které se podařilo získat důvěru sněmovny, byl kabinet Bohuslava Sobotky, který ale jako na potvoru vládl Zemanovi navzdory. Po zpackaném Lánském puči, jehož aktéři se nikoli náhodou nyní derou po zádech Babiše zpět k moci, musel Zeman skousnout možná vůbec nejpotupnější porážku za dobu svého angažmá na Hradě.

Veskrze nepříznivou bilanci mu tak nyní může napravit druhá vláda Andreje Babiše. Předseda dominantní síly české politiky přitom pracuje se dvěma scénáři: buď vznikne aliance ANO–KSČM–ČSSD, anebo ANO–SPD–KSČM. Zároveň platí, že jsme opět svědky situace, kdy se Zeman pokouší do vlády nominovat své lidi. Ostatně třeba Miroslav Toman, kterého ČSSD navrhla na ministra zemědělství, zastával stejnou pozici také ve vládě Jiřího Rusnoka. Prezident se tak navzdory opakovaným porážkám snaží vládu ukrást Poslanecké sněmovně, které je z Ústavy odpovědná, na Hrad. V neposlední řadě se patří připomenout, že se svým způsobem zablokovaná situace podobá konstelaci předcházející vzniku druhé vlády Mirka Topolánka.

A nutno říct, že se – každý po svém a pro politické klima neblahým způsobem – zhostili řešení, které pomohlo politiku odblokovat, vskutku kreativně. Zatímco expředsedovi ODS se podařilo na svou stranu přetáhnout – mimochodem také nejspíš díky vlivu Miloše Zemana, jehož ambicí bylo jako vždy po roce 2003 oslabit a ponížit ČSSD – dva poslance původně zvolené na kandidátce sociální demokracie, Andrej Babiš zvolil cestu, na kterou si nikdo z jeho předchůdců netroufl. Vlastně ano, podobný nápad měl už po volbách v roce 2006 Miroslav Kalousek, avšak stálo ho to post předsedy KDU-ČSL.

To Babišovi nic podobného nehrozí. Vláda se tak bude zcela jistě opírat o hlasy doposud izolované KSČM. A pokud do vlády nakonec nevleze ČSSD, bude navíc nucen zvažovat alianci s rasistickou a xenofobní SPD. Zeman s Babišem se tak zapíšou nesmazatelně do dějin polistopadové politiky. Navzdory síle a dominanci obou se jim totiž s výjimkou marginalizované ČSSD nepodařilo nalézt spojence mezi tradičními politickými formacemi, do samotného centra politiky tak vtahují její doposud okrajové a svým způsobem antisystémové prvky. A přestože to budou nepochybně vydávat za svůj úspěch, představit si lze také pravý opak – tedy že právě toto bude jejich další a možná historicky vůbec největší prohra.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.