Články odjinud

Zeman na sjezdu KSČM: Odsoudil komunistické panství a skrytě podpořil Filipa. Glosa V. Dostála

Zeman na sjezdu KSČM: Odsoudil komunistické panství a skrytě podpořil Filipa. Glosa V. Dostála

Projev prezidenta Miloše Zemana na sjezdu KSČM v Nymburku byl sice ze všeho nejvíc kritikou poměrů za vlády komunistů, zároveň ho lze ale číst jako podporu pragmatika Vojtěcha Filipa a kritiku jednoho z hlavních vyzyvatelů stávajícího předsedy Josefa Skály. Ten je reprezentantem stále viditelnějšího konzervativního a do normalizace zahleděného proudu uvnitř strany.

A pokud Skála nostalgicky vzpomíná na časy normalizační vlády komunistů, Zeman naopak právě na této periodě českých dějin nenechal nit suchou. A nejen to, komunistům připomněl, že mají na rukou krev a vyzval je k pokání. Jeho projev byl promyšlenou a jasně strukturovanou kritikou komunistického panství od února 1948 po listopad 1989. „To, čemu říkáte Vítězný únor, byl prohraný únor,“ řekl v momentě, kdy se ve své historické exkurzi dostal k nástupu komunistů k moci.

Kritizoval vznik monopolní pozice komunistů v politickém systému, neboť podle něj stejně jako v ekonomii vede k degradaci. „Nevytváří tlak na inovace a naopak vytváří to, co bych nazval jakobínským terorem.“ Komunistům pak připomněl justiční vraždy politických oponentu i členů tehdejší KSČ. Podle něj to nebyly deformace systému ani jeho chyby, ale zločiny. „A jako zločiny je musíme umět pojmenovat, pokud chceme říkat pravdu,“ nenechal nikoho na pochybách.

Několika větami se pak zmínil o období, které předcházelo Pražskému jaru, a zdůraznil, že to bylo právě v roce 1968, kdy se komunisté těšili nevynucované důvěře většiny národa. „Tehdy jsem rád vyhověl výzvě, abych vstoupil do KSČ. Bohužel to ale trvalo krátce a ti, kdo se sklonili před okupační mocí, důvěru národa opět ztratili,“ pravil Zeman s tím, že posrpnovou normalizaci charakterizuje mimo jiné důvěra vynucovaná a formální.

360p
Nymburk: protesty proti Zemanovi během sjezdu KSČM

Ani na husákovském režimu nenechal nit suchou, společnost podle prezidenta tehdy byla „rozdělená do čtyř kast: straníci, nestraníci, vyškrtnutí a vyloučení“. Na disent a vůbec lidi, kteří se nebáli aktivně proti režimu vystupovat, Jan Patočka nebo Václav Havel v této souvislosti hovořili o „ostrůvcích pozitivní deviace“, si Zeman nevzpomněl, přesto šlo o jasný vzkaz delegátům, aby nepodlehli vábení a odmítli idealizaci tehdejších poměrů.

„Nenechte se manipulovat těmi, kdo provádějí povrchni a nenávistné analýzy minulosti,“ zdůraznil v samotném závěru Zeman a vyzval komunisty k tomu, a aby se ze své minulosti ponaučili sami a z vlastní vůle. Nabádal je k tomu, aby pracovali na vlastních analýzách předlistopadového režimu a nespoléhali se na kritiku svých oponentů.

V samotném závěru se Zeman přihlásil k demokratickému socialismu, avšak zdůraznil, že musí být právě demokraticky a nikoli, jako ten předlistopadový, byrokratický. „Měli jsme tady byrokracii, nikoli socialismus,“ uzavřel prezident svůj projev na sjezdu komunistické strany Čech a Moravy.

360p
Nymburk: protesty proti Zemanovi během sjezdu KSČM

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud