Zeman řečnil při Klausově besídce: Dejme dohromady lidi, kteří se nepodělají. Glosa Vratislava Dostála | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman řečnil při Klausově besídce: Dejme dohromady lidi, kteří se nepodělají. Glosa Vratislava Dostála

Zeman řečnil při Klausově besídce: Dejme dohromady lidi, kteří se nepodělají. Glosa Vratislava Dostála

Některá zákoutí českého politicko-společenského provozu jsou bizarní samy o sobě. Stačilo by sepsat výčet aktérů, kteří se v takovém prostoru objevují, ostatní by si domyslel už každý sám. Platí to také o včerejší sešlosti v sídle institutu Václava Klause na Hanspaulce. Zakladatel ODS a předchůdce Miloše Zemana na Hradě v něm pořádal oslavu svých sedmašedesátých narozenin. Mezi gratulanty se objevili zpěvák Žlutého Psa Ondřej Hejma, expremiér Petr Nečas se svou chotí Janou Nečasou, která má být – aspoň pokud jde o její docházku k soudu – nemocná, dále bývalý vrcholný politik ODS Miroslav Macek, někdejší novinářka a politička Jana Bobošíková nebo kardinál Dominik Duka. Pozornost poutal i bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, který z funkce odešel s ostudou. A to hlavní: nechyběl Klausův dlouholetý souputník Miloš Zeman, který dokonce neváhal svůj kratičký proslov ze soukromé akce zveřejnit na svém oficiálním webu.

V úvodu své zdravice se Zeman přihlásil k levici a neopomněl zdůraznit, kterak nesnáší pravici. Že pak fotografové zveřejnili snímky, na kterých je prezident zachycen v družném rozhovoru s Petrem Nečasem a jeho ženou, na věrohodnosti prezidentových slov nic měnit nemusí. Možná vzpomínali na to, jak Zeman odvolával Nečasovu vládu. Podstatné je ale hlavně to, že Zeman připustil výjimku, pokud jde o jeho nesnášenlivost k pravici: zcela nepřekvapivě se tato anomálie jmenuje Václav Klaus.

„Kdysi byl docela hezký bonmot,“ pokračoval Zeman, „který říkal: Ten, kdo o sobě tvrdí, že není ani levicový, ani pravicový, je levičák. A já jsem tento bonmot docela s radostí přijal. Ale někdy mám dojem, že jsou opravdu věci, které jsou nad tímto klasickým staletým rozdělením, a tahle věc se jmenuje obrana národních zájmů.“ Zeman tak úvahu od pravo-levého štěpení politiky přemostil k Evropské unii, jejímuž tlaku není údajně současná česká politická elita schopna čelit.

„Já se nebudu ptát, zda ten, kdo vyznává levicové nebo pravicové hodnoty, je přítel relokačních kvót. Já se budu ptát, zda je přítel českých národních zájmů a obávám se, že pod tlakem Evropské unie, který stále sílí, naše vláda tomu teď bude chvilku vzdorovat, hrdě vzdorovat před volbami, aby se pak podělala po volbách a právě proto je zapotřebí dát dohromady lidi, kteří se nepodělají,“ uzavřel prezident.

Zeman tak stvrdil proměnu své zahraničně-politické orientace, a Václav Klaus, který sice podával za Českou republiku přihlášku do Evropské unie, ale mezitím se stal jejím výrazným kritikem, musel být už nejméně podruhé během krátkého Zemanova proslovu polichocen.

Náklonnost Zemana s Klausem je veřejnosti známá nejméně od roku 1998, kdy spolu jejich ODS a ČSSD uzavřely tzv. opoziční smlouvu. Manévru předcházelo dlouhých pět let ostrých polemik a střetů, Zeman odmítal Klausovu privatizaci a Českou republiku neváhal označit za spálenou zemi. Možná to ale bude tak, že k sobě mají blízko už od jejich společného působení v Prognostickém ústavu před listopadem 1989.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.