KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | „Žádné zdanění bez souhlasu.“ Tato zásada stála v základech boje proti absolutismu a tyranii. Projevila se jak v Magně chartě, jež se stala první listinou lidských práv, tak v americké Deklaraci nezávislosti. Prezident Miloš Zeman nás ale vrací o tisíc let zpět, když dopředu hrozí vetem, pokud neprosadí svou představu o daních. Konkrétně mu vadí zvýšení slevy na poplatníka.
Do beztak zamotaného a rozhořčeného boje o daňový balíček se ještě před jeho skončením nevybíravě namontovala hlava státu. Bez ohledu na vše ostatní Zeman prohlásil, že ho zavetuje, pokud bude obsahovat zvýšení daňové slevy. Jde o další prezidentovu nehoráznost, která tentokrát zasahuje do suverenity parlamentu stanovovat daně. Přičemž možnost prezidenta vracet Sněmovně zákony má sloužit k vyjádření jeho zásadního hodnotového postoje, ne k tomu, aby „opravoval“ normy proto, že by je sám napsal jinak.
Co nám vlastně Miloš Zeman říká? Za prvé – nevadí mi díra v příjmech státu skoro 90 miliard, ale 35 miliard mi vadí. Jinými slovy, nelze ani říci, že prezident chce šetřit. Prostě jen dává najevo, že podporuje návrh Andreje Babiše a je proti tomu, co prosadili Piráti. Za druhé – a to je ještě závažnější – ve chvíli, kdy se rozbíhají bolestná a složitá jednání mezi Sněmovnou a Senátem, jak balíček opravit, si diktuje, že buď bude po jeho, nebo se všichni zúčastnění snaží marně a stejně výsledek hodí dolní komoře na hlavu.
