KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Česko je už zase bez relevantně platného státního rozpočtu na letošní rok. Prezident Miloš Zeman totiž vetoval – teprve před pár dny Sněmovnou schválenou – novelu, která zpětně upravovala parametry základního zákona hospodaření státu. Zeman rozpočet vetoval kvůli nezvýšení daně z příjmu zaměstnancům, což od hlavy státu působí poněkud účelově. Navíc, hypotetické přínosy vyšších zaměstnaneckých daní jsou diskutabilní v situaci, kdy imperativem doby je bezhlavé přerozdělování všemi možnými směry.
Novela rozpočtu tak zatím nemůže vstoupit v platnost, dokud Sněmovna znovu nepotvrdí platnost zákona a to většinou nejméně 101 poslanců; což by zřejmě neměl být problém, neboť Fialova pětikoalice disponuje celkem 108 hlasy. Fatálním tématem je však prezidentův vetovací argument. Hlava státu se odvolala na fakt, že příjem rozpočtu je nižší, než by mohl být, kdyby stát před tím zvýšil daně zaměstnancům. „Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun, to jest přibližně čtvrtina rozpočtového deficitu,“ uvedl Zeman. Odvolával se na to, že se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že sazba daně z příjmu zaměstnanců bude „vrácena“ na původní, tedy vyšší sazbu (20 %).
Jinými slovy, Zeman rozpočet odmítl, neboť vláda nezavedla superhrubou mzdu, a tedy nezvýšila sazbu daně z příjmu zaměstnancům z dnešních 15 na již zmiňovaných zhruba 20 %. Připomeňme, že nejnovější rozpočtová novela předkládaná Fialovou pětikoalicí zvyšovala deficit letošního rozpočtu na 375 miliard korun. Čistě mechanickou aritmetikou lze dovodit, že pokud by stát na dani z příjmu letos vybral o 90 miliard korun více, schodek rozpočtu by mohl být o tuto sumu nižší. Jenže, politika není vždy jenom matematika: vyšší příjmy téměř vždy motivují vládu k ještě vyšším výdajům, neboť poptávka po přerozdělování a veřejných zdrojích je neukojitelná.
