Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanův projev ve sněmovně: Co prezident nedopověděl. Komentář Bohumila Pečinky

Zemanův projev ve sněmovně: Co prezident nedopověděl. Komentář Bohumila Pečinky

Vystoupení prezidenta republiky Miloše Zemana na úvod poslaneckého hlasování o důvěře vládě mělo několik zajímavých momentů, které zůstaly nezodpovězeny. Pokusme se o to.

 
 
 

Od svého vstupu do parlamentu v roce 1990 rozvíjel Miloš Zeman svou tezi, že je nutné vytvořit ministerstvo strategického plánování, aby stát viděl, do jakých oblastí chce v horizontu deseti a více let investovat.

Problém je, že svět zmítaný vzestupy ekonomiky a následnými poklesy doplněný prudkým rozvojem nových technologií jde obtížně popsat z dnešního pohledu. Na druhou stranu: stát by měl v několika základních věcech (energetika, vodohospodářství, dopravní stavby) vědět, jaké jsou jeho priority. To dnes většinou není a vyhrává ten resort, který si vylobbuje více peněz.

Prezident Zeman sice pochválil vládu za desetiletý investiční program, ale ve vládním prohlášení jde víceméně o stavby, které minulá vláda posbírala po svých výjezdních zasedáních. Priority státu v programovém prohlášení nadále chybí.

Miloš Zeman citoval hrdinu z Dostojevského románu, který řekl: „Člověk se nají a zapomene a řekne si: co bude dál?“ Tuhle otázku položil v souvislosti s konkrétním investičním programem vlády. Problémem této a minulé vlády je, že příjmy státního rozpočtu jsou v době hospodářského vzestupu o 200 miliard vyšší než v dobách Nečasových vlád, kdy cyklus byl opačný.

Naopak finance na investice jsou úplně neodůvodněně na dvou třetinách předchozích vlád. Důvod? To, co Zeman nedopověděl. Tato, minulá i Sobotkova vláda staví státní rozpočet tak, že prioritně zvyšovaly výdaje na chod státu a mzdy státních úředníků, o nichž Zeman správně prohlásil, že jejich stav se za dvacet let zvětšil dvojnásobně.

INFOGRAFIKA DNE: rekordy českých vládINFOGRAFIKA DNE: rekordy českých vládautor: info.cz

Úplně mimo pak byla Zemanova pochvala ministerstva dopravy, které v uplynulých pěti letech tragicky selhávalo v té nejzákladnější oblasti: vytvořit a zadat projekty na velké dopravní stavby.

Stručně řečeno, i kdyby premiér chtěl do této oblasti investovat, nemohl, protože chyběly technické předpoklady. To, že si vláda do svého programu vložila Zemanův oblíbený projekt Odra-Labe-Dunaj, nic neznamená, když za pět let nedokázaly ministerstva v držení ANO připravit základní podklady pro modernizaci silniční sítě.

Prezident Zeman také správně ukázal na to, že v dobách konjunktury by státní rozpočet měl být vyrovnaný nebo přebytkový. Ale zase: nedopověděl, že důvodem je masové kupování si určitých celých voličských vrstev, což rozumné hospodaření vylučuje.

V závěru, když mluvil o plýtvání ve státní správě, prezident zmínil, že stále větší prostředky jsou umisťovány do Státních hmotných rezerv. A to byl největší paradox této a dalších jeho poznámek. Skutečným viníkem není sedmdesát tisíc nových státních úředníků, ale muž sedící dva metry za prezidentovým řečništěm.

Právě Státní hmotné rezervy jsou tradičně základem, z něhož vzešla prosperita Babišova Agrofertu. Po roce 2010 pak cítil ohrožení, kdy nákupy obilí a dalších plodin do Státních hmotných rezerv neměl pod kontrolou, což mj. motivovalo jeho vstup do politiky. Dnes už opět penězovod do hmotných rezerv zcela ovládá. Kdyby si na tyto a další otázky prezident odpověděl, byl by jeho projev docela slušný.

 Další komentáře od Bohumila Pečinky na webu Reflex.cz čtěte ZDE >>>

1080p 720p 360p
Celý projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně před hlasováním o důvěře vládě

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1