Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanův projev ve sněmovně: Co prezident nedopověděl. Komentář Bohumila Pečinky

Zemanův projev ve sněmovně: Co prezident nedopověděl. Komentář Bohumila Pečinky

Vystoupení prezidenta republiky Miloše Zemana na úvod poslaneckého hlasování o důvěře vládě mělo několik zajímavých momentů, které zůstaly nezodpovězeny. Pokusme se o to.

 
 
 

Od svého vstupu do parlamentu v roce 1990 rozvíjel Miloš Zeman svou tezi, že je nutné vytvořit ministerstvo strategického plánování, aby stát viděl, do jakých oblastí chce v horizontu deseti a více let investovat.

Problém je, že svět zmítaný vzestupy ekonomiky a následnými poklesy doplněný prudkým rozvojem nových technologií jde obtížně popsat z dnešního pohledu. Na druhou stranu: stát by měl v několika základních věcech (energetika, vodohospodářství, dopravní stavby) vědět, jaké jsou jeho priority. To dnes většinou není a vyhrává ten resort, který si vylobbuje více peněz.

Prezident Zeman sice pochválil vládu za desetiletý investiční program, ale ve vládním prohlášení jde víceméně o stavby, které minulá vláda posbírala po svých výjezdních zasedáních. Priority státu v programovém prohlášení nadále chybí.

Miloš Zeman citoval hrdinu z Dostojevského románu, který řekl: „Člověk se nají a zapomene a řekne si: co bude dál?“ Tuhle otázku položil v souvislosti s konkrétním investičním programem vlády. Problémem této a minulé vlády je, že příjmy státního rozpočtu jsou v době hospodářského vzestupu o 200 miliard vyšší než v dobách Nečasových vlád, kdy cyklus byl opačný.

Naopak finance na investice jsou úplně neodůvodněně na dvou třetinách předchozích vlád. Důvod? To, co Zeman nedopověděl. Tato, minulá i Sobotkova vláda staví státní rozpočet tak, že prioritně zvyšovaly výdaje na chod státu a mzdy státních úředníků, o nichž Zeman správně prohlásil, že jejich stav se za dvacet let zvětšil dvojnásobně.

INFOGRAFIKA DNE: rekordy českých vládINFOGRAFIKA DNE: rekordy českých vládautor: info.cz

Úplně mimo pak byla Zemanova pochvala ministerstva dopravy, které v uplynulých pěti letech tragicky selhávalo v té nejzákladnější oblasti: vytvořit a zadat projekty na velké dopravní stavby.

Stručně řečeno, i kdyby premiér chtěl do této oblasti investovat, nemohl, protože chyběly technické předpoklady. To, že si vláda do svého programu vložila Zemanův oblíbený projekt Odra-Labe-Dunaj, nic neznamená, když za pět let nedokázaly ministerstva v držení ANO připravit základní podklady pro modernizaci silniční sítě.

Prezident Zeman také správně ukázal na to, že v dobách konjunktury by státní rozpočet měl být vyrovnaný nebo přebytkový. Ale zase: nedopověděl, že důvodem je masové kupování si určitých celých voličských vrstev, což rozumné hospodaření vylučuje.

V závěru, když mluvil o plýtvání ve státní správě, prezident zmínil, že stále větší prostředky jsou umisťovány do Státních hmotných rezerv. A to byl největší paradox této a dalších jeho poznámek. Skutečným viníkem není sedmdesát tisíc nových státních úředníků, ale muž sedící dva metry za prezidentovým řečništěm.

Právě Státní hmotné rezervy jsou tradičně základem, z něhož vzešla prosperita Babišova Agrofertu. Po roce 2010 pak cítil ohrožení, kdy nákupy obilí a dalších plodin do Státních hmotných rezerv neměl pod kontrolou, což mj. motivovalo jeho vstup do politiky. Dnes už opět penězovod do hmotných rezerv zcela ovládá. Kdyby si na tyto a další otázky prezident odpověděl, byl by jeho projev docela slušný.

 Další komentáře od Bohumila Pečinky na webu Reflex.cz čtěte ZDE >>>

1080p 720p 360p
Celý projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně před hlasováním o důvěře vládě

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744