Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Miloš Zeman. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Miloš Zeman. Komentář Petra Holce

Tohle fakt dokáže snad jen pozdní prezident Miloš Zeman, první mezi sobě rovnými. Jednoznačným zoufalcem týdnem je, i když neřekl jediné slovo ani neudělal jedinou věc. Mlčel totiž, když měl mluvit, a ještě jednou mlčel, když s ním pro změnu mluvit nechtěli jiní. A pak nám ještě Nejvyšší soud znovu vrátil jeho nedůstojnou ságu s lhaním o Ferdinandu Peroutkovi, protože Zeman možná trůní nad Prahou, zatím ale ještě ne i nad zákonem.

Česko si letos připomnělo 50. výročí sovětské invaze z roku 1968, jež se bratrsky protáhla až do roku 1989. V ten den nám samozřejmě většina politiků prokáže nejlepší službu tím, když mlčí. Nikdo určitě nepotřebuje vědět, kolik vzpomínkových setkání stihne 21. srpna vždy snaživá místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebo s kým jde na pivo stále ještě šéf STAN Petr Gazdík. Padesáté výročí je ale přece jen symbolické a symbolická je i naše prezidentská funkce, i když se to v podání Zemana nezdá. Jeden milý bonmot ve prospěch Česka by proto neuškodil.

Speciál INFO.CZ k srpnu 1968Speciál INFO.CZ k srpnu 1968autor: INFO.CZ

Navíc i Rusko se znovu chová jako někdejší Sovětský svaz, když sem tam někomu bratrsky pomůže s okupací nebo tím, že ho osvobodí od části státního území. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno přátelsky připomněl svému ukrajinskému protějšku Petru Porošenovi, že ruské tanky a vojáci znovu můžou být nejen v Donbasu, Kyjevě a Pobaltí, ale i ve Varšavě a Bukurešti. Z nich není do Prahy zas tak daleko. A na americkou vojenskou podporu Evropy v rámci NATO rád zapomíná i americký prezident Donald Trump.

Zeman přesto 21. srpna zarytě mlčel. Prý řekl vše už v roce 1968, když „odvážně“ nesouhlasil s okupací, řekl hradní mluvčí Jiřího Ovčáčka Jiří Ovčáček. V historických análech, v nichž teď na Hradě po večerech hledají kompro na mrtvého Peroutku, se sice Zemanova odvaha z roku 1968 nedochovala, v roce 1970 ho ale vyloučili z KSČ. Takže byl asi fakt odvážný. Vyloučení z KSČ je něco jako Řád Bílého lva.

Zeman si velmi cení novináře a zkusím proto být objektivní. Prezident přece jen nechtěl 21. srpna jen mlčet, na to má svá moudrá slova až moc rád; v každém je tolik pravdy! Zkoušel se proto sejít s různými tehdejšími zahraničními odpůrci sovětské invaze, jenže nikdo z nich se nechtěl pro změnu sejít s ním. Nakonec to na Twitteru zkoušel svými „hrdinskými“ tweety zachraňovat Ovčáček, což je ovšem vždycky průšvih. Jako byste požár hasili benzínem.

Prezidentské ticho tak v Česku prolomil až slovenský prezident Andrej Kiska, když k roku 1968 promluvil i v České televizi. Takovou potupu netrumfnou ani rudé trenky vlající nad Hradem. A stejně tak i jeho nedůstojnou kauzu s lhaním o Peroutkovi, z nějž Zeman udělal obdivovatele Adolfa Hitlera a ještě mu přišil i výrok Jana Stránského o vytí s vlky. Za Hitlera se Zeman nedávno omluvil tak, že je to spíš na další žalobu. Za to, že si plete Peroutku se Stránským, se podle soudu omlouvat nemusel. Možná si soudci prostě řekli, že i při tom Zeman spal podobně jako na nedávném summitu NATO.

Jenže tento týden Nejvyšší soud rozhodl, že nižší soud použil špatný zákon. A navíc, že ani prezident nemůže lhát, jak se mu zrovna zlíbí, i když je mentálně jinde. A když někoho urazí, může ho za to dotyčný žalovat a chtít odškodné. Ironie samozřejmě je, že se pak nesoudí prezident, ale český stát - tedy my všichni. Ano, jsme v tom se Zemanem všichni! Naděje ale umírá poslední. Zeman je velkorysý člověk a má svůj prezidentský fond, z nějž chtěl kdysi mořit státní dluh. Nejsou v něm sice skoro žádné peníze, na zaplacení nekonečných soudů i případné urážky Peroutky by to ale mohlo stačit.   

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1