Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Jako by úplně nestačil horečkou poblouzněný Tomio Okamura a jeho referenda, s nimiž nás chce „po anglicku“ vyvést z EU a poté s pomocí komunistů i z NATO, protože ve vzduchu vycítil poptávku. Teď do našeho nereferendového politického systému chtějí hodit další granát i Piráti, obecně parta granátníků. Ti pro změnu plánují referendem odvolávat prezidenta. Na jeho vyvolání by stačilo 100 až 250 tisíc podpisů. 

Celkem mladým pionýrům totální transparentnosti rozumím. Když už si téměř 3 miliony lidí pořád volí nesprávného prezidenta, který z nejvyšší ústavní funkce dělá byzantskou reality show, půjdeme na to referendem. Sto tisíc nevoličů Zemana, které lehce posbíráte v pražských kavárnách a vegetariánských bistrech nebo je sundáte ze střech squatů, podepíše petici, že Pražský hrad není Kreml; poté bude referendum a prostá nadpoloviční většina hlasujících pošle prezidenta zpátky do důchodu na Vysočinu.

Ne že by k pozdnímu Zemanovi nepasovala tlačenka, jelita a becherovka z chalupy líp než Hrad, v lese mezi stromy skutečně vypadal šťastnější než v Číně nebo Rusku. Problém je, že vlasatí matfyzáci jménem Piráti, kteří se rádi ohánějí přímou demokracií, jako by tentokrát neuměli počítat. Pro své obecné referendum totiž dost možná neplánují ani žádnou minimální účast voličů, stejně jako není nutná ve volbách. „Platnost a závaznost referenda vznikne za předpokladu souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících,“ zní od Pirátů.

Takže si představme, že 100 tisíc lidí podepíše petici za odvolání prezidenta, načež jich pak k referendu přijde 7, protože na Barrandově zrovna budou dávat nějaké prima seriály a talk show s Jaromírem Soukupem. Prezidenta odvolají 4 lidi. Takhle nějak vypadá podle Pirátů přímá nedemokracie. Pár lidí potlačí vůli téměř 3 milionů voličů. Zdá se vám to strašidelné? Ano, realita nejen v politice často trumfuje i nejhorší fantazie. Vůbec proto nepotřebujeme žádného Tondu Blaníka.

A tohle bohužel realita je. Piráti si teď k referendu udělali vlastní členskou anketu a většina hlasujících neměla problém s tím, že by v referendu k odvolání ústavně nejvyššího politika v zemi nebyla podmínka určité nutné účasti hlasujících. To se týkalo pouze ústavního referenda, kde bychom hlasovali třeba o setrvání v EU nebo NATO. A i ohledně něj vznesla pochybnosti výrazná menšina Pirátů. Ne náhodou, parta mladých politických pankáčů zůstává konzistentní.

„Vzhledem k pochybnostem vzneseným Hnutím za přímou demokracii a v reakci na neúspěšné liberecké referendum chceme zdůraznit, že prosazujeme uzákonění referenda platného bez ohledu na účast. Nemělo by tak být bráněno rozhodování ani o problematice, která je většině populace lhostejná, ačkoliv pro některé skupiny může být bytostně důležitá,“ píší Piráti ve svých programových plánech. Referenda prostě berou jako volby, i když se jich v Česku tradičně účastní mnohem méně lidí než voleb.

Anebo jako svou vlastní stranu. „Stejná pravidla uplatňujeme i uvnitř Pirátské strany; rozhodnutí členské základny je platné bez ohledu na účast a pro zvolené vedení strany, které ji jinak řídí podle svého nejlepšího svědomí, je závazné. Ročně tak proběhne až několik desítek závazných celostranických hlasování,“ argumentují Piráti. Problém je, že zatímco jejich partaj nemá ani tisíc členů, Česko má přes 10 milionů obyvatel. Nemusíte mít titul z matfyzu, abyste si všimli určitého nepoměru.

Politické kamarády proto hned z Pirátů vycítil Okamura, který chce Česko taky proměnit v referendovou demokracii, tedy chaos. Ten už má jako obvykle návrh zákona (nebo aspoň to, čemu tak říká) nejen v kapse, ale ve vládě i Sněmovně. A rozumět si Piráti určitě budou i s komunisty, kteří nás pro změnu chtějí vyvést z NATO. „Piráti k NATO přistupují kriticky a hodnotí jeho vliv na světovou politiku globálně i v rámci jednotlivých jeho aktivit. Právě tato otázka by měla být věcí celostátního referenda stejně tak, jako bylo historicky řešeno naše připojení k Evropské unii,“ napsal na Facebooku před časem šéf Pirátů Ivan Bartoš, jenž teď dohání Okamuru v žebříčcích popularity.

„Otevírají otázku, kterou nemají pod kontrolou. Nakonec z toho může vypadnout něco ošklivého, čemu nebudou moci zabránit. Nemají sílu, aby to zablokovali. Diskutuji s nimi, jestli je správné tohle téma otevírat,“ řekl k pirátskému blouznění senátor Václav Láska. Ano, mohlo by to být ošklivé, určitě by to ale byla legrace. Navíc by se tím vyřešil i problém jménem prezident, kterého nepotřebujeme. Představte si, jak si vzájemně pořád odvoláváme prezidenty, protože se pár lidem nelíbí, takže na Hradě nakonec nesedí nikdo.  

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1