Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Pusťte nás na ně, slibovali ve volbách Piráti. Tak jsme – nebo přesněji jistí voliči – na ně kluky pustili a začíná být velká legrace. Místopředseda Sněmovny a ústavně nejvyšší pirát Vojtěch Pikal, ten mladý muž v kousavém saku a roláku, prohlásil o českých válečných letcích, že „v zásadě jen plnili rozkazy“. Jeho kolega Tomáš Vymazal si zase v malostranském poslaneckém bytě zatopil počítačem, s nímž těžil kryptoměny. A šéf toho všeho Ivan Bartoš, nyní jeden z nejpopulárnějších politiků v zemi…

Toho si nechám až na konec. Začněme Pikalem, „extrémně chytrým klukem (jak jim pak sakra ve Sněmovně Andrej Babiš nemá říkat kluci, když si tak říkají sami?), co je na tom hůř se sociální inteligencí“, jak ho hezky popsal jeho partajní kolega Mikuláš Ferjenčík. Programátor Pikal občas působí jako sfinga, jíž netrápí žádné přízemní věci, protože má hlavu plnou nul a jedniček. Takže když měl coby místopředseda Sněmovny, za což mu platíme 135 tisíc korun měsíčně, zkontrolovat aspoň jména nominovaných na státní vyznamenání, nejspíš u toho hrál nějakou počítačovou hru.

Mezi nominanty tak zůstal i normalizační básník a novinář Karel Sýs, jehož za normalizace ocenili už komunisti, a proto by jeho vyškrtnutí nemuselo nikoho extra urazit. „Kontroloval jsem si osobnosti, které připravovaly násilný puč, válečné letce, co v zásadě jen plnili rozkazy, údajné rasisty, gestapácké donašeče, dětský básničkář mě nenapadl,“ vysvětlil to Pikal upřímně na Facebooku. V podstatě se tak přidal k prezidentu Miloši Zemanovi; i jeho omluvy bývají ještě horší než to, za co se omlouvá.

Říct o válečných letcích, že v zásadě jen plnili rozkazy, a ještě je strčit do party s násilnými pučisty, rasisty a gestapáckými donašeči, to už není deficit sociální inteligence. Tohle už je násilný puč proti rozumu. Pikal se pak sice omluvil ještě jednou, když poslal 50 tisíc korun projektu Paměť národa, hrůza z jeho pohledu na svět ale zůstává. A omlouval se a taky posílal peníze i jeho kolega Vymazal. Ten pro změnu za to, že nechtěl trpět v „nesnesitelném chladu šestnácti stupňů“, a proto si v poslaneckém bytě zatopil… Počítačem!

Jasně, Vymazal tím natočil slušný dluh za veřejnou elektřinu a tak dál. To jsou ale všechno jen drobky: v politice už jsme zažili fakt ledacos, až s Piráty ale přišli machři, co si doma topí počítačem. Tomu říkám nová realita! A taky dost strašidelná, samozřejmě. Lidé se tím vším zatím evidentně baví, protože Pirátům rostou preference. Jejich krátké řádění ve Sněmovně ale ukazuje, že jsme s nimi do vysoké politiky pustili mimoně, které politicky spojuje jen to, že je baví nuly a jedničky. A některé i hra na harmoniku.

Jinak ovšem vůbec nevíme, co to je vlastně za partu. Ani Bartoš si před volbami nebyl jistý ani tím, jestli máme být členem NATO. Teď Piráti chtějí bláznivá referenda a ještě víc rozbít už tak nefunkční parlamentní politiku snížením pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny. Je to gerila se vším všudy a ne náhodou: někteří piráti mají mentálně blízko k TOP 09, jiní k ruské propagandě a KSČM. Anebo ke Šlágr TV.

Ano, vím, že se z tohohle nijak slušně nevykroutím, tak to na rozdíl od Pikala radši ani nebudu zkoušet. Ze zoufalství jsem nedávno jednou večer prostě dosurfoval až na tuhle boží „hudební“ stanici, kde k lidskému štěstí hrají borci jako Duo Jamaha, Frankie Zhyrnov vulgo Zpívající saxofon i spousta dalších. Je to jedna velká papundeklová serenáda. A najednou jsem nemohl uvěřit vlastním očím: na pódiu tu seděl i šéf Pirátů Bartoš a během rozhovoru sypal vtipy Zuzaně Bubílkové.

Nevím, jak a proč se tam vzal a je to i jedno. Na Šlágr TV se nicméně chodí končit, tedy pokud jste tu i nezačali, což je ale jiný příběh. A začátek konce by to mohl být i pro Piráty. Podobně jako i v jiných zemích jsme je „na ně pustili“ a teď vidíme. Nebo kromě šílenství spíš nevidíme nic. Piráti jsou generační strana, jíž spojuje jedno téma, a taky produkt určitého politického momentu - podobně jako Zelení. A jako ti taky můžou brzy skončit. I každé šílenství má totiž svou expirační dobu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1