Zrno: Hra na větší morální převahu skončila

Matyáš Zrno

KOMENTÁŘ MATYÁŠE ZRNA | Říkali nám, že před takovým množstvím lidí se hranice prostě uhájit nedá a ploty napomáhají. Teď vidíme, jak Řekové drží tisíce migrantů na turecké straně hranice. Za plotem. Říkali nám, že není možné zastavit čluny mířící na Lesbos. Teď je řecké námořnictvo zastavuje. Říkali nám, že Maďarsko se tvrdým přístupem k migrantům vyobcovalo z evropské rodiny, teď v němém úžasu můžeme sledovat, jak Ursula von der Leyen chválí Řecko za to, že je „štítem Evropy“. Hra na větší morální převahu, kterou evropské elity tak dokonale předvedly před pěti lety, skončila. Na zadostiučinění ale není čas.

Teď se smějí všichni nepřátelé Evropy. Když slyšíme hřímat tureckého prezidenta Erdogana, člověk jen čeká, kdy si nasadí turban, vezme šavli do rukou a nasedne na koně směr Vídeň. Směje se Putin, jehož syrsko-ruská ofenzíva na Idlib nastartovala úprk Syřanů, který se následně Erdoganovi hodil jako pohodlná výmluva pro to, aby na řecké hranice vypustil migranty všeho druhu (z nichž většina nemá se Sýrií nic společného). 

Evropě nezbývá nic jiného než řecký (maďarský…) model, symbolizovaný tím ošklivým slovem „zeď“. Zeď je ale pojem hodnotově neutrální. Zeď může být třeba ta berlínská – symbol tyranie a otroctví. Zeď ale může být také Limes Romanus nebo Velká čínská zeď – hranice civilizace, za kterou jsou barbaři. Když ta hranice civilizace v Evropě koncem antiky padla, následovalo několik set let, které se historii označují jako temné období. Zeď je výrazem realistického zhodnocení situace. Nemusela tu být v 90. letech, musí tu být nyní. Časy se mění. 

Levice desítky let kolaboruje se systémem, říká Matěj Stropnický

sinfin.digital