KONZERVATIVNÍ NOVINY | Takovou kauzu, jako je tzv. „muž s ricinem“, jsme tu ještě neměli. S touhle „bombou“ přišel 26. dubna v Respektu Ondřej Kundra. Překvapivě ale jen v krátké glose na desáté straně, ačkoliv takový příběh by si zasluhoval být důkladně rozebrán jako téma čísla. A nenapsal to tak úplně natvrdo: „měl mít“ ricin, „má to být“ člen ruské tajné služby…
Příběh samozřejmě začal žít svým životem. Pro jedny byl potvrzením ďábelských plánů Ruska, pro druhé důkazem konspiračního myšlení pražské kavárny. Pro řadu z nás, kteří máme k Rusku implicitní nedůvěru, to bylo trochu dilema. Něco vám na tom nesedí. Že by Rusům stál Koněv a Náměstí Borise Němcova za takový skandál? Ale nechcete se postavit po bok sputnikům a aeronetům, že… Navíc tajná služba snad nepřiděluje ochranu někomu jen tak, ono to přece jen něco stojí a těch ochránců u nás také není nekonečně mnoho.
Díry v příběhu
Pak ale na díry v příběhu upozornil v překvapivě dobrém článku Deník Referendum a Hlídací pes. Oba texty míří především na žurnalistickou stránku věci. Ondřej Kundra ve své glose „neříká napřímo, že by ruský agent měl politiky vraždit. Celý text tak nabírá formát konspirační teorie – naznačí pár věcí, které si čtenář sám spojí do té nejvíc dramatické a strhující varianty, a má pak pocit, že to vlastně odhalil sám. Jenže neodhalil nic. Odhalovat měl hlavně Kundra, a zatím toho moc neodkryl, či se tím alespoň nepochlubil,“ všímá si autor textu na stránkách Deníku Referendum.
