Zrno: Zvolení Lipovské do Rady ČT není „konec světa“ | info.cz

Články odjinud

Zrno: Zvolení Lipovské do Rady ČT není „konec světa“

Zrno: Zvolení Lipovské do Rady ČT není „konec světa“
 

KOMENTÁŘ MATYÁŠE ZRNA | Skoro to vypadá, že zvolili nového generálního ředitele České televize. Takový zájem médií, vlastní tiskovka, dotazy na všechno – od financování, přes vyváženost až po stav demokracie v ČR nebo postoj k evropské integraci. Ale nebyla to volba generálního ředitele. Byla to volba tří z patnácti členů Rady ČT. A z těch tří si takový zájem nevysloužil ani autor trapně podlézavých rozhovorů Lubomír Xaver Veselý, ani novinář Pavel Matocha. A to přesto, že se z šachového klubu zná s Václavem Klausem ml., což samo o sobě vydá v jistých kruzích na rozsudek smrti. Zájem vyvolala takřka výhradně ekonomka Hana Lipovská.

Miroslav Kalousek v reakci na její zvolení uvažuje o vystoupení z církve (navrhla ji Česká biskupská konference). Tomáš Halík varuje před koncem světa a upozorňuje, že „čas nazrál, nelze pasivně přihlížet ani ustupovat“ a je nutno založit nový politický subjekt, který by nás zachránil. Podle předsedy STAN Petra Gazdíka půjde nyní místo ČT o „Faltýnek TV“. Proti kandidátce biskupů byl i předseda lidovců Marian Jurečka a protestovalo proti ní (ještě v době, kdy byla pouhou kandidátkou) v otevřeném dopise i 19 senátorů.

Lipovská se pravda stala kandidátkou trochu nečekaně (okolnosti jsou to spíše úsměvné a dokumentují ze všeho nejvíce celkovou personální nouzi české církve a rozhodně ne nějaké spiknutí), takže se musela začít ohledně ČT teprve rozkoukávat. Vyjádřila se zpočátku poněkud neopatrně, že se na ČT vlastně nedívá a také, že smyslu veřejnoprávních médií úplně nerozumí. To je pozice zastávaná řadou libertariánských ekonomů (alias ať jsou média jen soukromá) a je to legitimní názor. Leč kritici zbystřili. Proč má o ČT rozhodovat někdo, kdo ji nesleduje? Nebo někdo, komu by ani nevadilo, kdyby zanikla?

Na páteční on-line tiskovce už bylo zřejmé, že má věc nastudovanou, odpovídala velmi střízlivě a ani sebevětší zastánce České televize by jí nemohl příliš co vytknout. Sama se chce zaměřit hlavně na hospodaření ČT. I když si troufnu odhadnout, že prvotním motivem při její nominaci bylo spíše to, aby v Radě prostě byl někdo konzervativní…

Pak se přišlo na to, že externě spolupracovala s Institutem Václava Klause (hrůza) a že chodí občas na mši s Jiřím Ovčáčkem (dvakrát hrůza). Někdo to může vidět tak, že dva introverti se zálibou v tradičním katolicismu a navíc poněkud společensky ostrakizovaní, se našli, jiný v tom ovšem vidí spiknutí Hradu, Kremlu a Pekingu…  Takový senátor Hilšer v tom viděl přímou linku: Klaus-PPF-Peking (to bylo moc i na Martina Veselovského, který se z Hilšera v DVTV marně snažil dostat jediný důkaz).

Mezitím stihla Lipovská založit Institut svobody a demokracie s hvězdou televizní krize před dvaceti lety Janou Bobošíkovou, čím svou pověst v určitých kruzích definitivně dorazila. Protože Klaus, Ovčáček a Bobo – to už je zkrátka trochu moc. Po pravdě řečeno tím způsobila mírné pozdvihnutí obočí i mezi řadou svých příznivců, protože zatímco Jiří Ovčáček alespoň konvertoval k církvi a chodí na mši (což se dá pokládat s trochou dobré vůle za jistou formu pokání), Jana Bobošíková je stroj na politicko-mediální projekty všeho druhu a všech odstínů.

Od kandidatury do europarlamentu za Vladimíra Železného přes kandidaturu na prezidentku za KSČM po vedení stran a volebních bloků jménem Politika21, Suverenita a Hlavu vzhůru, které byly útočištěm politického bizáru všeho druhu. Završila to neslavným působením v Českém svazu bojovníků za svobodu, vedeném bolševickým konfidentem Vodičkou.

Jiří Peňáz k tomu v Echo24.cz napsal: „Slečnu Lipovskou… omlouvá v této věci snad nezkušenost mládí, naivita a typicky špatný odhad na lidi, což se stává jedincům, jako je ona, příliš oddaným světu idejí a teorií. V této věci nezbývá než přát Haně Lipovské, aby ji mámení brzy přešlo a ona odhalila, že pro paní Bobošíkovou a její padesátý šestý politicko-marketingový projekt je především ona cenným úlovkem… Odhad optimisty je, že to slečně Lipovské brzy dojde…“ Uvidíme.

Uvidíme také, co se stane s Českou televizí. Dovolím si už předem říct, že nic. Šance na reformu jakékoliv velké instituce jsou obecně malé, v Česku zanedbatelné. A kdyby se někdo pokoušel o nějaké radikální změny, bude to nakonec spíše Hana Lipovská, věrna konzervativní střízlivosti, kdo to bude krotit. A pokud redaktoři zpravodajství a publicistiky ČT, jejichž většinové politické sympatie jsou někde na linii TOP 09-Piráti-Zelení, pochopí její volbu jako náznak toho, že by měli být v ČT více slyšet (a vidět) i konzervativní hlasy, bude to rozhodně větším přínosem, než pokud se upevní v mentalitě obležení. Hana Lipovská je opravdu nepřichází zničit.

Text vyšel původně na webu Konzervativní noviny. Publikujeme ho se souhlasem redakce. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud