Volby 2017 - Termín voleb, volební lístky, kroužkování | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Parlamentní volby 2017: Termín voleb a volební proces, volební lístky i systém a pravidla kroužkování

Parlamentní volby 2017: Termín voleb a volební proces, volební lístky i systém a pravidla kroužkování

Kdy budou volby do poslanecké sněmovny, jak se volí v České republice - volební systém, volební lístky i kroužkování kandidátů. Všechny hlavní informace o volebním procesu pro vás máme přehledně.

Kdy budou volby

Volby se konají podle zákona nejdéle 30 dní před koncem volebního období. Volby pro rok 2017 vyhlásil prezident Miloš Zeman na nejzazší možný termín – pátek a sobotu 20. – 21. října.

Výsledky voleb 2017

Výsledky voleb bývají jasné již druhý volební den večer. Výsledky voleb 2017 online je možné sledovat zde (po rozkliknutí najdete i rozpad na jednotlivá místa v ČR nebo podle stran).

Konečné výsledky voleb v ČR

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00 %
Účast: 60.84 %
29.64 %
ANO
11.32 %
ODS
10.79 %
Piráti
10.64 %
SPD
7.76 %
KSČM
7.27 %
ČSSD

Jak se volí v České republice do parlamentu

Každý občan od hranice 18 let, smí volit. Pro volby jsou stanovené volební místnosti, kde je volič registrovaný dle trvalého bydliště. Volební místnost nabízí vždy náhradní volební lístky, zástěnu, za kterou se vybraný lístek vloží do určené obálky a volební urnu, do které se tato obálka vhazuje.

Z vážných důvodů lze pro volbu nastavit specifické podmínky více na míru. To platí například u vážných zdravotních důvodů. Stejně tak se mimo volební místnost volí v domovech pro seniory či nemocnicích.

Volební lístky

Voliči volební lístky obdrží poštou na adresu svého trvalého bydliště. Lístky musí být doručeny nejdéle jeden den před začátkem voleb. Pokud svou sadu lístků volič neobdrží nebo o ni přijde či zapomene, stejné sady volebních lístků jsou k dispozici ve volební místnosti.

Kromě výběru lístku s volební stranou má volič možnost na lístku strany vybírat i konkrétní kandidáty, tedy „kroužkovat“. Tento preferenční hlas může udělit zakroužkováním až čtyřem kandidátům na jednom hlasovacím lístku. Díky takovým hlasům se může kandidát posouvat výše a přeskočit kandidáty před sebou.

O procesu parlamentních voleb v České republice

Volby jsou v demokratických zemích procesem, při kterém si občané hlasováním vybírají, jaké osoby nebo politické strany budou v čele státu. O vítězi voleb rozhodne většina hlasů, v případě parlamentních voleb zemi vládne ta politická strana, či strany, které vytvoří koalici s nadpoloviční většinou. Vládnoucí strany pak mohou rozhodovat o věcech veřejných, které se dotýkají života obyvatel.

Názor národa reflektují vítězové voleb jen v případě, jedná-li se o demokratické volby. V Československu byly od roku 1948 volby spíše jen formální záležitostí bez možnosti zvolení jiné alternativy. První demokratické volby do Poslanecké sněmovny se uskutečnily až 8. a 9. června 1990 a od té doby se až na výjimky konají pravidelně každé čtyři roky.

Můžete volit i mimo místo svého trvalého bydliště. ZDE je návod žádosti o voličský průkaz.

O volebních kandidátech se dočtete zde >>>

Vše o parlamentních volbách najdete ZDE

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.