Bára Šampalíková se jako herečka a zpěvačka živí již 12 let. Hraje hned v několika divadlech, má vlastní kapelu, účinkuje v mnoha různých hudebních uskupení a show. Když začínala, chtěla být u všeho a bylo jí jedno, kolik za to dostane. Teď už zná svou cenu a protože se potřebuje uživit, rozmýšlí si, do čeho půjde a co jí za vynaloženou energii nestojí. Před časem si totiž navíc prošla i vyhořením. „Nevýhodou na divadlech je, že se zkouší zadarmo. To znamená 2-3 měsíce každodenní práce. Večer je představení nebo např. s orchestrem hrajeme do noci a další den je potřeba být připraven na divadelní zkoušku od devíti ráno. Nemáš volno a je těžké si odpočinout,” vysvětluje Bára a dodává, že své povolání chce dělat nadále, ale zadarmo už to nejde pořád. Spánkový deficit, únava i pocit, že do práce nedávala sto procent, ji ovlivnil v utříbení priorit.
Proto se rozhodla si v rámci své ceny nastavit pravidlo. „Řeším to většinou tak, že pokud se i po nějaké diskuzi nedobereme společně k určité částce, tak pro mě bohužel daný projekt není možný. Všechno je dnes dražší – nájmy, poplatky. Nejde brát všechno,” říká Bára. Nastavila si v hlavě také nový přístup ke své profesi.
„Já jsem vždycky byla do všeho hrr, potřebovala jsem být všude a dělat všechno. Ted už to tak nemám a říkám si, že ono to nějak dopadne. Bud něco přijde, nebo ne. A když nic nepřijde, nic se neděje. Je dobré jít tomu nějakým způsobem naproti, ale věci stejně nějak dopadnou a ty o tom tolik nerozhoduješ. Lidé z divadla si řeknou, jestli se jim tam hodíš nebo ne, mnoho lidí v branži už tě zná. Takže si říkám, číslo na mě mají, kdyby mě chtěli, tak mi zavolají. Je potřeba se z toho všeho nezbláznit,” doplňuje Bára.
Další věc, která také ovlivnila její vyhoření, byl vnitřní tlak, zda na to má. Týká se to především konkurzů. „Jdeš na konkurz, strávíš tam půl dne a pak si říkáš, stejně mě nevyberou. Neustále někomu dokazuješ, co všechno děláš a umíš. Tlak na sebevědomí je obrovský,” říká mladá herečka a zpěvačka.
● Které projekty jí dělají radost?
● Kdy pociťuje trému?
● V čem se necítí v rámci své profese komfortně?
● Jsou pro ni kolegové konkurence, nebo inspirace?
● V čem je ona sama pro ostatní inspirací?
● Jak by zněl chanson napsaný Báře na míru?
● V čem ji ovlivnil Miloň Čepelka, Jiří Suchý či Jitka Molavcová?
● A kolik potřebuje ke své profesi ticha?
I o tom mluví v podcastu Jeviště Barbora Šampalíková.
