Genocidu Arménů Turecko pořád tabuizuje. Stavělo by se Německo k holokaustu stejně, kdyby zcela neprohrálo?

Jan Januš, Martin Kovář

Současné Turecko je takové, jaké je, i kvůli svým výrazným komplexům z minulosti. I proto bývají v turecké společnosti tak úspěšné různé konspirační teorie, spojené třeba se západními mocnostmi nebo s pokusem o převrat z července 2016, za který tento týden padlo více než 300 doživotních rozsudků. Do toho vstupují náboženské, vojenské a bezpečnostní otázky, rozebírá ve své nové knize Vzdorující demokracie - rozcestí a proměny současného Turecka historik a spolupracovník INFO.CZ Erik Siegl. Společně to probíráme v historickém podcastu Jízda dějinami.

Země vystavěná na torzu kdysi mocné Osmanské říše prošla během 20. a 21. století velkou modernizací, a to za dvou klíčových vládců: Atatürka a současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Neustále se ale skrývá před svou historickou vinou a rokem 1915, spojeným s hrůznou genocidou Arménů. Stále také trpí sevréským mýtem spojeným s koncem první světové války a následným uspořádáním Evropy. A o tom všem je i kniha Vzdorující demokracie, které se věnujeme ve speciálním bonusovém vydání první řady historického podcastu INFO.CZ Jízda dějinami, a to i s ukázkami z autorského čtení přímo v podání Erika Siegla.

„Turecko rozhodně nelze v dnešním mediálním a politickém světě přehlédnout. Zažilo krvavý pokus o vojenský převrat, přímo se angažuje v syrské a libyjské válce a na své území přijalo kolem čtyř milionů uprchlíků. Pokračuje zde letitý vnitřní ozbrojený konflikt s kurdskou guerillou PKK na jihovýchodě země a podle mezinárodních organizací masové porušování lidských práv,“ píše v úvodu knihy, která v těchto dnech vychází v Nakladatelství Lidové noviny, Erik Siegl, vedoucí zahraničních humanitárních projektů v Diakonii Českobratrské církve evangelické a dřívější diplomat v Německu a v Turecku.

Kniha Erika Siegla Vzdorující demokracie z Nakladatelství Lidové noviny.

„Žádný z těchto vnitřních problémů není pro Turecko úplně nový a s každým z nich se už ve své nedávné minulosti ve větší či menší míře vyrovnávalo. Nikdy tomu ale asi nebylo za takového souběhu a s přímým dopadem na obyvatele a jejich sousedy, navíc za situace, kdy je jeho společnost vnitřně silně polarizovaná,“ dodává.

V podcastu, který moderuje Jan Januš a jehož tradičním hostem je historik Martin Kovář, se těmto tématům obsáhle věnujeme. Řešíme, proč je Turecko onou vzdorující demokracií, nakolik ovlivňuje dnešní světovládu a proč bychom se o něj v České republice měli zajímat. Rozebíráme také jeho moderní historii, vliv Atatürka na dnešní časy, stejně jako ambice prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.

Kennedyho přeceňujeme, Nixonovi křivdíme a Trump těsně vyhraje, říká v Jízdě dějinami Martin Kovář

Legenda o Žižkovi napravuje národní traumata, Češi se cítí jako hrdinové. Známe ale hlavně propagandu

Lenin se vrací do Prahy, milionům obětí navzdory. Poslouchejte podcast Jízda dějinami s Petrem Nárožným

Mnichovská zrada, marná mobilizace a trauma z ohnuté páteře. Poslouchejte Jízdu dějinami s Jiřím Padevětem

Churchill v Praze a kulturní válka. Poslouchejte nový podcast Jízda dějinami s Petrem Nárožným

Teď chci najít Imhotepa, plánuje Bárta. Objevy českých egyptologů se blíží hodnotě Temelína

SDÍLET
sinfin.digital