JÍZDA DĚJINAMI — Lenin

Lenin se vrací do Prahy, milionům obětí navzdory. Poslouchejte podcast Jízda dějinami s Petrem Nárožným

Jan Januš, Martin Kovář, Petr Nárožný

08. 08. 2020 • 07:00
Nový historický podcast INFO.CZ Jízda dějinami s Petrem Nárožným, Martinem Kovářem a Janem Janušem pokračuje druhým dílem, nazvaným Lenin v Praze. Vůdce bolševické revoluce zde pobýval dvakrát, v letech 1900 a 1912. Důležitá byla zejména jeho druhá návštěva, v tehdejším i dnešním sídle sociálních demokratů, Lidovém domě, totiž zorganizoval bolševickou konferenci. Právě na ní se komunisti dohodli kudy dál. Praha tak sehrála v dalším směřování komunistického hnutí větší roli, než si v současnosti uvědomujeme. Jak to všechno tehdy bylo?

Píše se rok 1900. Do Prahy, která je pevnou součástí habsburského c. a k. mocnářství, jemuž vládne František Josef I., přijíždí z Mnichova jistý pan Meyer. Musí být opatrný, jde po něm carská policie, která má své špiony všude. Meyer chce utajit, že ve skutečnosti žije v Mnichově, a proto volí pražskou konspirační adresu. Meyer samozřejmě není tím, kým se na první pohled zdá být, i když jeho pravé jméno by širší veřejnosti v té době ještě vůbec nic neřeklo. Nám už ale dnes řekne daleko víc: Vladimír Iljič Uljanov, zvaný Lenin. Jeden z největších zločinců všech dob, za jehož pomýlenou ideologii zaplatily životem, zdravím, rodinou, kariérou či obyčejnou lidskou spokojeností miliony lidí. 

V podcastu Jízda dějinami vysvětlujeme, co znamenaly Leninovy příjezdy do Prahy v letech 1900 a 1912, ale také to, kde všude jsme se mohli s Leninem v Praze v přeneseném slova smyslu setkat v dalších letech. Kde byly jeho sochy? Kde stálo muzeum V. I. Lenina? A co dalšího se po něm jmenovalo? 

Mluvíme také o tom, jak to vypadalo, když na prknech Národního divadla hráli „Kremelský orloj“. Je to důležité, zvláště dnes, v tzv. postfaktickém světě, plném falešných zpráv. Je dobré se znovu vrátit k tomu, jak vypadá propaganda, a ukazovat si to na konkrétních příkladech. Bez znalosti souvislostí by se totiž mohlo stát, že by se nám ten Lenin z „Kremelského orloje“ jevil jako docela sympatický, hodný, tolerantní muž. Co muž, hrdina, velká osobnost, hodná následování. Lenin ale nikým takovým nebyl, což je důležité neustále opakovat.

V podcastu je citováno dle (pro účely srozumitelnosti byly některé pasáže upraveny):

Miroslav Ivanov: Lenin v Praze, Praha: Svobodné slovo, 1960

Nikolaj Pogodin: Kremelský orloj, Praha: DILIA, 1957, přeložil Karel Gissübel

Koronavirus je téměř milosrdný. Globalizaci i rádoby elitám EU dá ale za vyučenou, říká Bárta