Nejnovější podcasty

PODCASTY

Všechny originální pořady INFO.CZ ve vašich sluchátkách

JÍZDA DĚJINAMI

Teď chci najít Imhotepa, plánuje Bárta. Objevy českých egyptologů se blíží hodnotě Temelína

Jan Januš, Martin Kovář, Petr Nárožný

05. 09. 2020 • 06:00
Čeští egyptologové mají po desetiletí světový věhlas, který dokazuje i aktuální výstava Sluneční králové v Národním muzeu. Na ní se poprvé komplexně přestavují jejich významné nálezy, například sochy panovníka Raneferefa, princezny Šeretnebtej či písaře Nefera, ale také Iufaovy kanopy a výzdoba jeho hrobky. Více než 90 artefaktů, starých i téměř pět tisíc let, je právě díky uznání, které Egypťané chovají k českým vědcům, zcela poprvé vystaveno mimo Egypt. A jak říká ve speciálním vydání historického podcastu INFO.CZ Jízda dějinami dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu a držitel koncese na vykopávky v Abúsíru Miroslav Bárta, ty předměty mají hodnotu Temelína. Sám se teď chystá na další expedici a stejně jako mnozí další egyptologové by i on rád objevil hrobku pověstného mudrce Imhotepa.

Píše se rok 1878 a původem český vědec Jan Kmínek-Szedlo, kterému ale místní říkají spíše Giovanni, se na univerzitě v italské Boloni stává docentem egyptologie. V té době a ve své moderní podobě relativně mladého oboru, který má své klíčové objevy teprve před sebou. Vždyť ani ne před 60 lety Champollion rozluštil hieroglyfy a skoro 50 let bude ještě trvat, než Howard Carter vykope Tutanchamonovu hrobku. To ale nebrání českým nadšencům, aby se o svět starého Egypta a všechno, co s ním souvisí, intenzivně zajímali. 

Česká egyptologie se po skromných a spíše dobrovolnických začátcích profesionalizuje a i Univerzita Karlova ji začne uznávat jako samostatný vědní obor. V roce 1958 tak vzniká Československý, dnes Český, egyptologický ústav. Tehdy vládnoucí komunisty ale egyptologové dost dráždí, a tak jim KSČ háže klacky pod nohy, jak může. I to ale tihle specialisté zvládnou a v průběhu času pomůžou nejen se záchranou památek při výstavbě asuánské přehrady, ale rovněž s podrobným mapováním starověké historie.

František Lexa, Jaroslav Černý, Pavla Fořtová-Šámalová, Ludmila Matiegková, Zbyněk Žába a v posledních desetiletích také Miroslav Verner, Ladislav Bareš, Břetislav Vachala, Jiří Janák a Miroslav Bárta. To jsou muži a ženy, kteří významně přispěli k poznání civilizace staré přes 5000 let a sami se tak zapsali do dějin. Mnohé z jejich objevů teď můžeme vidět v Národním muzeu na výstavě Sluneční králové. „V Praze nebylo desítky let nic podobného a troufám si říct, že v oblasti archeologických nálezů a egyptologie desítky let ani nebude. V Praze se ocitají materiály staré téměř pět tisíc let, navíc spojené s českou egyptologií. Slovo exkluzivní je v tomto případě na místě," zve ostatně na výstavu v rozhovoru pro INFO.CZ historik Michal Stehlík, náměstek generálního ředitele Národního muzea pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost.

Speciálním vydáním podcastu Jízda dějinami chceme oslavit české egyptology, jejich práci a jejich úspěchy. Faktografii, tentokrát zejména vybrané informace z výstavy Českého egyptologického ústavu Mezi Prahou a Káhirou, které je online přístupná například na webových stránkách Muzea Karlovy Vary, tradičně předčítá a interpretuje Petr Nárožný a vedle vzácného a již zmíněného hosta profesora Miroslavy Bárty je ve studiu, rovněž tradičně, historik a spolupracovník INFO.CZ, profesor Martin Kovář. Podcast Jízda dějinami moderuje Jan Januš.