JÍZDA DĚJINAMI

Teď chci najít Imhotepa, plánuje Bárta. Objevy českých egyptologů se blíží hodnotě Temelína

Jan Januš, Martin Kovář, Petr Nárožný

05. 09. 2020 • 06:00
Čeští egyptologové mají po desetiletí světový věhlas, který dokazuje i aktuální výstava Sluneční králové v Národním muzeu. Na ní se poprvé komplexně přestavují jejich významné nálezy, například sochy panovníka Raneferefa, princezny Šeretnebtej či písaře Nefera, ale také Iufaovy kanopy a výzdoba jeho hrobky. Více než 90 artefaktů, starých i téměř pět tisíc let, je právě díky uznání, které Egypťané chovají k českým vědcům, zcela poprvé vystaveno mimo Egypt. A jak říká ve speciálním vydání historického podcastu INFO.CZ Jízda dějinami dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu a držitel koncese na vykopávky v Abúsíru Miroslav Bárta, ty předměty mají hodnotu Temelína. Sám se teď chystá na další expedici a stejně jako mnozí další egyptologové by i on rád objevil hrobku pověstného mudrce Imhotepa.

Píše se rok 1878 a původem český vědec Jan Kmínek-Szedlo, kterému ale místní říkají spíše Giovanni, se na univerzitě v italské Boloni stává docentem egyptologie. V té době a ve své moderní podobě relativně mladého oboru, který má své klíčové objevy teprve před sebou. Vždyť ani ne před 60 lety Champollion rozluštil hieroglyfy a skoro 50 let bude ještě trvat, než Howard Carter vykope Tutanchamonovu hrobku. To ale nebrání českým nadšencům, aby se o svět starého Egypta a všechno, co s ním souvisí, intenzivně zajímali. 

Česká egyptologie se po skromných a spíše dobrovolnických začátcích profesionalizuje a i Univerzita Karlova ji začne uznávat jako samostatný vědní obor. V roce 1958 tak vzniká Československý, dnes Český, egyptologický ústav. Tehdy vládnoucí komunisty ale egyptologové dost dráždí, a tak jim KSČ háže klacky pod nohy, jak může. I to ale tihle specialisté zvládnou a v průběhu času pomůžou nejen se záchranou památek při výstavbě asuánské přehrady, ale rovněž s podrobným mapováním starověké historie.

František Lexa, Jaroslav Černý, Pavla Fořtová-Šámalová, Ludmila Matiegková, Zbyněk Žába a v posledních desetiletích také Miroslav Verner, Ladislav Bareš, Břetislav Vachala, Jiří Janák a Miroslav Bárta. To jsou muži a ženy, kteří významně přispěli k poznání civilizace staré přes 5000 let a sami se tak zapsali do dějin. Mnohé z jejich objevů teď můžeme vidět v Národním muzeu na výstavě Sluneční králové. „V Praze nebylo desítky let nic podobného a troufám si říct, že v oblasti archeologických nálezů a egyptologie desítky let ani nebude. V Praze se ocitají materiály staré téměř pět tisíc let, navíc spojené s českou egyptologií. Slovo exkluzivní je v tomto případě na místě," zve ostatně na výstavu v rozhovoru pro INFO.CZ historik Michal Stehlík, náměstek generálního ředitele Národního muzea pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost.

Speciálním vydáním podcastu Jízda dějinami chceme oslavit české egyptology, jejich práci a jejich úspěchy. Faktografii, tentokrát zejména vybrané informace z výstavy Českého egyptologického ústavu Mezi Prahou a Káhirou, které je online přístupná například na webových stránkách Muzea Karlovy Vary, tradičně předčítá a interpretuje Petr Nárožný a vedle vzácného a již zmíněného hosta profesora Miroslavy Bárty je ve studiu, rovněž tradičně, historik a spolupracovník INFO.CZ, profesor Martin Kovář. Podcast Jízda dějinami moderuje Jan Januš.