V Česku je aktuálně jen kolem sto padesáti lůžek intenzivní péče a sílí obavy s přetížení zdravotnického systému. „Čeští lékaři jsou na hrozící situaci připraveni. Italský scénář nám nehrozí,“ uklidňuje přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha. „Určitě to není tak, že bychom nějaké pacienty nechávali před nemocnicemi. To neumožňuje ani náš právní systém. Zároveň nikdy pacienta neopouštíme, i to právo dobře reflektuje,“ dodává v pořadu Kapitola. Poslechněte si ho v podcastové verzi.
Vývoj koronavirové pandemie v Česku nejspíš nikoho nenaplňuje optimismem a sílí obavy z přetížení zdravotnických zařízení. Přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha ale uklidňuje, že nám přesto nehrozí tzv. italský scénář, kdy by se pacientům nedostávalo lékařské péče a ti by umírali.
Čeští lékaři jsou podle Váchy na situaci připraveni a od listopadu existuje doporučení odborníků na to, jak v případě nedostatku lůžek a personálu k péči o pacienty přistupovat. „Pokud pacient potřebuje neodkladnou péči, tak musí být přijat i v případě, že má zdravotnické zařízení plné kapacity. Není to postavené tak, že bychom nechali pacienty umírat na ulicích, to v žádném případě,“ reaguje Vácha na spekulace o odmítání pacientů. Takovou situaci podle něj vylučuje i česká právní úprava.
Vácha vylučuje i to, že by se například pro poskytnutí lůžka intenzivní péče rozhodovalo čistě podle věku pacienta, jak občas bývá uváděno. „Pokud je pacient indikován na JIP, tak ji dostane a nesmí být přerušena z důvodu, že za dveřmi je mladší s lepším prognózou. Pokud kapacity jsou naplněné, tak je třeba převezen do jiné nemocnice. Opravdu to není tak, že bychom pacienty nechali někde umírat. Takto situace není nastavena a chci všechny uklidnit, že toto nehrozí,“ uzavírá Vácha.
Jak koronavirus změnil pohled lidí na umírání a paliativní péči? Jak by z hlediska etiky měly být řešeny návštěvy umírajících? Poslechněte si celý rozhovor.
