Koronavirus ohrožuje i duševní zdraví. Není slabostí požádat o pomoc, říká psychoterapeut Kuda

V souvislosti s pandemií koronaviru se hovoří hlavně o jejích dopadech na naše fyzické draví, ale přehlížet bychom neměli ani zdraví psychické. Upozorňuje na to i psychoterapeut, adiktolog a odborný ředitel NEO Centra Aleš Kuda. „Roste počet úzkostí a depresí, nemohu mluvit úplně o raketovém nárůstu, myslím, že dopad v psychické oblasti bude mít setrvačnost a zpoždění, ale zaznamenáváme s kolegy zvýšený nárůst případů, zařízení mají poptávku nad rámec kapacity,“ říká Kuda, který byl hostem pořadu Kapitola.

V uplynulém roce jsme poznali, jak ničivé následky na lidské zdraví může mít koronavirus. Stranou by ale nemělo zůstávat ani zdraví psychické, kde se dopady neukazují tak rychle. Jak upozorňuje psychoterapeut Aleš Kuda, i toto odvětví se potýká s enormním náporem pacientů a odborní pracovníci v něm mnohdy nedokáží kapacitně veškerou poptávku uspokojit, i vzhledem k tomu, že po určitou dobu musely být ordinace psychoterapeutů provozované mimo zdravotnická zařízení uzavřeny. 

Podle Kudy jsou pro zvládání psychicky náročné situace důležité dvě věci – nepodlehnout depresivnímu mediálnímu tlaku a špatným zprávám a pochopit, že vyhledat pomoc odborníků není slabostí. „Pokud nás bolí v krku nebo máme nějaké fyzické obtíže, je normální zajít za lékařem, nechat se vyšetřit a nechat si pomoci. V oblasti duševního zdraví je to bráno, jako že to nějak zvládneme, lidé mají potřebu to poměrně dlouho na sílu nějak překonávat. Je důležité přijmout, že poradit se není slabost, stejně jako nechat odborníka svůj stav, s nímž si nevím rady, zhodnotit a popřípadě podniknout další kroky k jeho zlepšení a uzdravení,“ vysvětluje Kuda. „Žili jsme ve světě, kde bylo povinností být veselý a šťastný. Teď mám pocit, jako bychom žili ve světě, kde je povinné naopak být depresivní, úzkostný, naštvaný a uzavřený. Je důležité tomu nepodlehnout,“ dodává.

SDÍLET
sinfin.digital