Jako ruská noha v českých dveřích. Tak popisuje ruskou vakcínu Sputnik V analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky a vysvětluje, že Moskva chce vakcínu využít coby diplomatický nástroj. „Rusko cítí, že jeho vliv v Česku v poslední době slábne a hledá způsoby, jak to změnit. Jedním příkladem je snaha o investice do jaderné energetiky, druhým má být právě vakcína Sputnik V,“ říká Havlíček v podcastu Kapitola.
„Rusko má konečně něco, čeho se Evropě dnes nedostává, a slibuje si od distribuce do vybraných evropských států otevírání uzavřených diplomatických dveří,“ říká Havlíček o dávkách Sputniku V. Moskva přitom ve své vakcinační diplomacii striktně aplikuje strategii Rozděl a panuj. O dodávkách jedná s každou zemí zvlášť a tlak v poslední době roste. To se odrazilo i v nedávné výzvě prezidenta Miloše Zemana, který právě kvůli vakcíně Sputnik vyzval k výměně ministra zdravotnictví Jana Blatného a ministra zahraničí Tomáše Petříčka, kteří neschválenou očkovací látku v Česku odmítají.
„On totiž Rusku i vakcíně Sputnik v České republice do jisté míry ujíždí vlak. Evropské i tuzemské procesy v oblasti vakcinace v poslední době zrychlují, navíc byla nedávno schválená čtvrtá vakcína od firmy J&J a pro ruskou vakcínu tu už pomalu přestává být místo. K tomu, jak říká ministr Blatný, v současné době není ani tak problém nedostatek vakcín, ale komplikace s jejich administrací,“ vysvětluje analytik AMO, že čas schválení ruské vakcíny je zcela zásadním faktorem.
Aktuální ruský tlak podle Havlíčka zapadá do rovnice, kdy vliv Moskvy v Česku dlouhodobě spíše klesá. „Dlouhodobá tendence je, že Rusko svůj vliv v Česku spíše ztrácí. Není mnoho důvodů, proč by tomu tak nebylo: Jsme členové všech hlavních západních aliancí, jsme plně integrováni – i energeticky – na západních trzích a nemáme příliš důvodů, proč bychom Rusko potřebovali. Ano, sice máme vzájemný obchod, ale ten neroste, spíše klesá. A tak ani nemáme příliš důvodů, proč bychom se s Ruskem potřebovali aktivně bavit.“
Jaký je celoevropský kontext vakcíny Sputnik V? Jak by měla Evropa odpovědět na ponížení, které se v únoru dostalo šéfovi evropské diplomacie v Moskvě? A má nás znepokojovat sbližování Ruska a Číny? Poslechněte si celý podcast Kapitola.
