Na českém trhu je stále velké množství finančních prostředků, které hledají své umístění. I proto je podle Petra Kmoníčka z Roklen Corporate Finance a Milana Sivého z PRK Partners letošní rok relativně dobrý z hlediska transakcí, konkrétně prodejů firem. Aktuální doba podle nich ale může působit jako dvousečná zbraň a investoři musí v důsledku inflace a nejistoty na akciových trzích intenzivně řešit, jak peníze zhodnotit. Obecně podle Kmoníčka a Sivého zatím český a evropský M&A trh vykazuje celkem velkou odolnost na rizikové faktory. „Klíčové je uplatnění peněz, které nyní nejsou tak zhodnocovány, a nalezení příležitosti a správného partnera, který společnost převezme a bude dál budovat,“ říká Kmoníček. Jaká je v takové situaci role vlastníků a managementu firem? I to je tématem podcastu Právo & Byznys.
Válka na Ukrajině, energetická krize či dopady covidového období přináší nejen do českého byznysového prostředí určitou nejistotu. Podle Petra Kmoníčka, directora ze společnosti Roklen Corporate Finance a advokáta Milana Sivého z PRK Partners může dnešní doba i přesto nabídnout dobré příležitosti pro změnu, která se z dlouhodobého pohledu vyplatí. „Vlastníci řady firem přemýšlí, zda je vhodná doba na prodej. Investoři volí, do jaké investice můžou jít nebo nemusí. Je vhodná doba pro investice do společnosti, která bude mít dlouhodobou hodnotu a takzvaně přežije danou krizi,“ říká v podcastu Právo & Byznys Kmoníček. „Důkazem pro nás je, že za námi chodí řada společností a diskutují o vytvoření příležitostí,“ dodává.
Jak do procesu prodeje společnosti ale zapojit management? Podle Petra Kmoníčka by se mělo začít už v oblasti úvah a samotné tvorby strategie prodeje. „I když není vlastník současně manažerem, tak má často velmi blízko k managementu a důvěřuje mu. Management je velmi důležitý nejen z pohledu přípravy podkladů, ale i v rámci prezentace společnosti, protože dokáže potvrdit a posílit informaci o dobrém stavu firmy. Díky managementu společnost dokáže být správně řízená. A dokáže generovat peníze, právě protože je správně řízená,“ uvádí Petr Kmoníček s tím, že je dobré se nad zapojením managementu do přípravy strategie prodeje zamyslet i v kontextu té motivace a v kontextu toho, jaká bude role manažera nejen při transakci, ale také po ní.
Právě dění po prodeji je podle advokáta Milana Sivého stejně zásadní jako dění před ním. „Doporučil bych co možná nejpřesněji si stanovit a vykomunikovat pravidla případného fungování po prodeji příslušného podílu. Někdy se nám stane to, že se vlastníci příliš soustředí na prodej samotný a už neřeší, jakým způsobem budou v té dané společnosti existovat po prodeji. To může způsobovat problémy v budoucnosti,“ říká s tím, že by také doporučoval věnovat pozornost konkurenčním doložkám a omezením, které jsou v akvizičních smlouvách často obsaženy, pokud by prodávající měl zájem věnovat se jiné činnosti.
Zajímavým aspektem prodejů firem je podle Petra Kmoníčka také snaha o její další růst. „Transakce někdy může být motivem toho, jak realizovat rychleji záměr růstu. A to využitím kapitálu, znalostí a zkušeností s širším řízením, například v podobě investiční skupiny. Touto formou se dá realizovat spoustu záměrů a dá se dojít k tomu, že cesty prodávajícího a investora se spojí a na dobu plánovaného horizontu držení v podstatě takové společnosti můžou jít ruku v ruce se záměrem bývalého vlastníka,“ popisuje.
Jaké jsou nejčastější motivy vlastníků pro prodej jejich společnosti? Jak stanovit správnou strategii prodejního procesu? A jak probíhá vlastní prodej formou řízeného výběrového řízení? Na to odpovídají v podcastu Právo & Byznys Petr Kmoníček a Milan Sivý.
