Google i Facebook jsou daleko silnější než státy. Jedna jednotlivá země proti korporacím tohoto typu nezmůže nic, říká právník Aleš Rozehnal

Vladimír Piskáček, Eva Hanáková

Řada vlád na světě od australské, přes americkou až po mnoho evropských se v současné době snaží omezit moc technologických gigantů. Snaží se je donutit, aby platili za cizí obsah, který si bezostyšně přivlastňují, snaží se je donutit dodržovat antimonopolní zákony nebo platit daně. Díky své velikosti a moci Google i Facebook zatím odolávají a opatření, která například v Evropě státy zavádějí, k výsledku nevedou. Podle právníka a experta na mediální právo Aleše Rozehnala je třeba přistoupit k silnějším regulacím. 

„Kromě obrovské ekonomické moci mají i velkou politickou moc. Tyto korporace se staly příliš silnými i pro vládu Spojených států. Je třeba je regulovat. Rozumná regulace neznamená, že zvyšujeme roli státu, nýbrž to, že na trhu nastavujeme rovné podmínky,“ říká Rozehnal v podcastu Welcome the Future. Podle něj jsou dosavadní snahy velmi nedostatečné a působí jako špatný vtip, ale něčím se začít musí a vzhledem k tomu, že současný stav vznikal 20 let, bude trvat, než se kýžených výsledků dosáhne. 

Rozehnal se rovněž staví proti mechanickému poskytování stejného prostoru všem stranám, což je praktika, kterou pod pojmem vyváženosti dělají v některých případech česká veřejnoprávní média. „Snaha o mechanické poskytování stejného prostoru oběma stranám se dá parodovat výrokem pět minut Hitler, pět minut židé. Ale to přece nezaručí objektivitu a vyváženost. Ono to následně vede ke vzniku různých fake news a pokřivení pohledu na realitu. Pokud budeme například informovat o tom, že země je kulatá, měli bychom podle této logiky poskytnout stejný prostor lidem, kteří tvrdí, že je placatá. A kdybychom to udělali, tak divák či posluchač může celkem logicky získat názor, že obě teorie jsou rovnocenné a je jen na něm, pro kterou se rozhodne. Domnívám se, že objektivita a vyváženost musí spočívat v tom, že zastáváme nějaké hodnoty, které jsou vystaveny na svobodě a demokracii. A pokud je někdo proti těmto hodnotám, tak nějaké vyvážené zastoupení ve vysílání být nemusí,” dodává Rozehnal. 

Pozastavuje se rovněž nad aktivitami, které česká veřejnoprávní média dělají na internetu. „To, co dělá Český rozhlas na internetu, není v souladu se zákonem. Co mají Česká televize a Český rozhlas dělat, je vymezeno v zákoně. Neznamená to, že nemohou dělat něco navíc, ale nemůže to být financováno z veřejných zdrojů. Česká televize i Český rozhlas mají výjimku od Evropské komise, že mohou být financováni tak, jak jsou, ale ta výjimka směřuje čistě jen k rozhlasovému a televiznímu vysílání. Pokud by se vydavatelé tradičních médií spojili a podali žalobu v rámci evropských struktur, měli by velkou šanci,” dodává Rozehnal v podcastu Welcome the Future Evy Hanákové a Vladimíra Piskáčka.

SDÍLET

Další díly


sinfin.digital