Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

15 korun za euro a běloruské rubly. Zahraniční turisté jsou v Praze pro zloděje snadnou kořistí

15 korun za euro a běloruské rubly. Zahraniční turisté jsou v Praze pro zloděje snadnou kořistí

Je Česko skutečně evropským centrem zlodějny, jak se o něm často traduje? S jedním z příběhů, které by o tom mohly svědčit, a které patrně nejsou ojedinělé, přišel veleúspěšný marketingový expert Martin Jaroš – tvůrce reklamních kampaní s falešnými soby či Jakubem Kohákem coby slovinským trenérem Zadarem Volaničem. Jaroš, který už bezmála pět let pracuje pro katarskou telekomunikační společnost, zve své zahraniční kolegy a přátele příležitostně na návštěvu hlavního města Česka; zřejmě se ale nejedná vždy o zážitek, na který by později rád vzpomínal.

 

Na svém Facebookovém profilu zveřejnil Martin Jaroš příběh, který působí, jako by se odehrál počátkem 90. let, ve vrcholné éře pražských šejdířů, kteří plynule navázali na vekslácké praktiky předrevoluční doby. Jaroš v příspěvku líčí situaci, kdy se jeho zahraniční svěřence během pouhých dvou dnů pokusili v pražském centru – se střídavou úspěšností – okrást hned třikrát. Poprvé ve směnárně, kde se mu podařilo doslova na poslední chvíli zastavit transakci, v jejímž důsledku by jeho důvěřivá kolegyně směnila svá eura v kurzu 15 korun za euro. Podruhé hned nazítří, kdy se k jiné Katařance před směnárnou přitočil muž, který jí nabídl výhodnější kurz a její peníze směnil za běloruské rubly. A nakonec přímo na Hradě, kde dostal Jarošův zahraniční kolega za nákup trdelníku peníze nazpět opět v běloruské měně.

 „Turista má právo očekávat, že mu lidé dávají peníze toho správného státu i při blbém nákupu trdelníku. Jako byste to automaticky čekali v Londýně nebo v Dublinu. Ano, jsou místa, kde se vás taky každý snaží napálit, třeba v Egyptě – ale to jsou země třetího světa, víme?!,“ posteskl si Jaroš ve svém příspěvku na sociální síti.

 Na pouliční praktiky, které staví českou metropoli do nelichotivého světla, zkouší dlouhodobě upozorňovat reportér a kameraman Janek Rubeš, autor streamovaného pořadu Honest guide, který usiluje o nepřikrášlenou prezentaci českých turistických destinací potenciálním návštěvníkům z ciziny. Rubeš, který je známý i tím, že neváhá osobně „dozorovat“ u pražských směnáren či stanovišť taxislužeb a odhánět nepoctivým poskytovatelům služeb potenciální klienty, opakovaně tvrdí i to, že pražský magistrát či městská policie nad problémem přivírají oči a místo důrazné protiakce raději pokutují cizince za nesprávné parkování.

O opaku je přesvědčen Jan Čihák z ředitelské kanceláře Krajského ředitelství městské policie. „Pražská městská policie v součinnosti s Policií ČR a magistrátními úředníky a úředníky příslušných městských částí provádí kontrolní činnost u řidičů taxislužby i u prodejců, kteří nedodržují podmínky tržního řádu,“ uvedl pro Info.cz. „Kontrolní činnost strážníků probíhá, jak v rámci specializovaných kontrolních akcí, tak v rámci běžného výkonu služby, ale i na oznámení občanů. Při kontrolách dodržování tržního řádu strážníci primárně spolupracují s úředníky příslušných městských části a Českou obchodní inspekcí,“ doplnil Čihák, který zároveň zdůraznil, že směna peněz ve směnárně je obchodním vztahem, který obě strany akceptují a stvrzují podpisem. „Ze zákona městská policie nemá téměř žádné kompetence ke kontrolám směnáren,“ konstatoval Čihák.

Snahu využít veškeré pravomoci podle platné legislativy a důraz na osvětu a prevenci zdůraznila mluvčí Policie ČR Andrea Zoubová. „Policisté vnímají zahraniční turisty jako relativně snadnou kořist a snaží se maximálně o jejich oslovení ať již ve spolupráci se strážníky, nebo dopravním podnikem či magistrátem,“ uvedla pro Info.cz. Úspěšnost opatření se podle ní odráží i v tom, že drobná kriminalita má podle statistik za několik posledních let klesající tendenci.

 Je ale otázka, zda a do jaké míry dokáže policie včas podchytit a postihnout mnohdy rafinované metody pražských podfukářů a zasadit se o lepší pověst české metropole ve světě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1