Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

17. listopad ve znamení sádrokartonu. Místo, kde lidé zapalují svíčky, chrání růžové desky

17. listopad ve znamení sádrokartonu. Místo, kde lidé zapalují svíčky, chrání růžové desky

Kaňkův palác na Národní třídě, na kterém je umístěná pamětní deska připomínající 17. listopad 1989, je obložen růžovým sádrokartonem. Účelem je ochránit omítku paláce před plamínky svíček. ČTK to dnes řekla Iva Chaloupková, mluvčí České advokátní komory (ČAK), která v budově sídlí. Podle ní komora stejným způsobem postupovala i v minulých letech, aniž by to vzbudilo emoce veřejnosti. Podle některých komentářů totiž současné zabezpečení fasády paláce působí nevzhledně.

„Vápenná omítka, která je velmi citlivá na jakékoliv poškození, by se mohla svíčkami a voskem velmi poškodit. Už loni jsme proto spodní část fasády zakryli nehořlavým sádrokartonem, který je růžový," popsala Chaloupková protipožární opatření. Dodala, že Kaňkův palác je kulturní památka, a ČAK se proto snaží o něj pečovat.

Mluvčí komory poznamenala, že stejným způsobem byla spodní část budovy zakrytá také při loňských oslavách 17. listopadu. "Nikomu to vůbec nevadilo. Letos to možná vzbudilo emoce, protože tam ještě nejsou ty spousty květin a svíček," řekla Chaloupková.

Obavy z požáru vedly před rokem také ke změně umístění pamětní desky. Ta byla původně v podloubí Kaňkova paláce, kde v roce 1989 policie zbila demonstrující studenty. Při rekonstrukci paláce se však podloubí uzavřelo a deska nyní visí zvenčí. Změna rozhořčila zejména některé pamětníky listopadových událostí.

Chaloupková zmínila, že nehořlavý sádrokarton se na ochranu dlažby a omítky používal i když byl pomník na původním místě v podloubí. Jiné protipožární opatření než růžové desky přilepené izolepou majitelé objektu zatím nehledali, řekla Chaloupková. „Zatím jsme o změně ochrany pláště budovy neuvažovali. Uvidíme do příštích let," doplnila.

Deska s prsty vztyčenými do vítězného „V" je jedním z míst, kam na 17. listopad chodí vzpomínat nejvíce lidí. Každoročně u ní položí stovky svíček a květin.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744