Před patnácti lety byl archeolog Martin Vyšohlíd u velkého výzkumu pod dnešním Palladiem, od loňského října vede vykopávky o čtvrt kilometru dál, na Masarykově nádraží, kde skupina Penta plánuje stavět novou administrativní čtvrť. S nálezy honosných měšťanských domů se tu na rozdíl od náměstí Republiky počítat nedalo, ve stínu novoměstských hradeb se dlouho usazovali hlavně nemajetní řemeslníci. Co o periferii středověké Prahy prozradil výzkum, který se v těchto dnech chýlí ke konci?
„Tohle je pro nás zatím záhada, už to ale konzultuji s odborníky na industriální architekturu,“ ukazuje Martin Vyšohlíd zahloubenou čtvercovou stavbu z ožehlých cihel a kamenů. Žádný středověk, maximálně devatenácté století, kdy na pozemcích mezi ulicemi Na Florenci a Hybernskou vyrostlo nádraží Státní dráhy, dnešní Masarykovo. Právě památky spojené s železnicí byly tím prvním, na co archeologové při pročesávání šesti tisíc metrů čtverečních naráželi.
První vlak přijel na nádraží v srpnu 1845, před tím musela být celá plocha zavezena sutí a zplanýrována. Vrstva, která pohřbila vše, co tu dřív stálo, byla silná tři metry. „Našly se tu například betonové nádrže na vodu pro parní vlaky, zbytky dlažby, nebo základy celních skladů, které byly zbourány relativně nedávno,“ vyjmenovává Vyšohlíd. A také ony zčernalé zdi, které mohly být podle archeologů součástí nádražní výtopny. Určitě se časem najde nějaký šotouš, který tuhle hypotézu potvrdí, nebo přijde s vlastním vysvětlením.
