Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Během rekonstrukce Veletržního paláce se umělecké sbírky přestěhují do Drážďan. Další města jsou v jednání

Během rekonstrukce Veletržního paláce se umělecké sbírky přestěhují do Drážďan. Další města jsou v jednání

Národní galerie v Praze (NG) zapůjčí část uměleckých sbírek z Veletržního paláce do Drážďan. Tamní Státní umělecké sbírky Drážďany (SKD) by mohly díla z Prahy vystavovat v době, kdy se bude Veletržní palác rekonstruovat. Ředitel NG Jiří Fajt ČTK řekl, že díla ze Sbírky moderního a současného umění by měla být mimo své stálé umístění ve Veletržním paláci přibližně tři roky, v letech 2020 až 2023. V jednání jsou i další evropská muzea a galerie, kde by se díla mohla v té době prezentovat.

Ředitel NG Jiří Fajt plánuje přestavbu Veletržního paláce několik let, nedávno pro ideu získal také podporu současné vlády. Peníze, přibližně miliarda korun, by na ni měly jít z nového vládního programu, který čeká na schválení. "Poté, co ministerstvo kultury uvolní slíbené peníze na architektonickou soutěž, vyhlásí ji NG ještě do konce letošního roku," řekl ředitel. Z mezinárodní vyzvané soutěže by měl rád vítěze do poloviny příštího roku a s dvěma lety počítá na projektovou přípravu.

Samotná stavba by pak podle něj mohla začít na přelomu let 2020 a 2021. Současně s tím, jak bude třeba přesouvat množství uměleckých děl z Veletržního paláce, připravuje NG stavbu nového depozitáře. Veletržní palác nejsou jen výstavní sály, ale právě také depozitář pro nevystavená díla. "Budeme stavět v Praze Butovicích na pozemku, s nímž se dříve počítalo pro Národní filmový archiv. Ten se ale soustředí na prostory na Nákladovém nádraží Žižkov," uvedl Fajt.

Rekonstrukce Veletržního paláce by podle Fajta mohla trvat dva roky a otevírat by se mohlo přibližně v polovině roku 2024. "Během zmiňovaných tří let připravíme ze sbírek moderního a současného umění tematické výstavy, které by se mohly konat v partnerských výstavních institucích v Evropě, jedna z nich je v Drážďanech," uvedl ředitel.

NG a SKD spolu uzavřely před několika dny partnerství. Zahajovacím projektem je Vlak kultury Praha-Dresden, který ještě letos představí na trati mezi oběma městy umělce obou zemí. Na trase do Drážďan uvede své nové dílo laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého Kateřina Šedá, v opačném směru budou mít cestující možnost setkat se s Dursem Grünbeinem, významnou osobností současné německé poezie. Ten cyklus čtyř kulturních jízd 4. listopadu zahájí. Jízdenka na Vlak kultury zároveň platí o daném víkendu jako vstupenka do Národní galerie v Praze či Státních uměleckých sbírek v Drážďanech dle směru cesty.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1