Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Břevnovskou polikliniku čeká kompletní rekonstrukce. Nově zde má vzniknout léčebna dlouhodobě nemocných

Břevnovskou polikliniku čeká kompletní rekonstrukce. Nově zde má vzniknout léčebna dlouhodobě nemocných

Praha 6 zadala zpracování projektové dokumentace na celkovou rekonstrukci břevnovské polikliniky Pod Marjánkou. Opravy by měly začít v polovině příštího roku. Na dnešním jednání zastupitelstva to řekla radní městské části pro zdravotnictví Milena Hanušová (TOP 09). Náklady se odhadují na 40 milionů, přesná částka bude známá po zpracování projektu. V budoucnu by měla v poliklinice vzniknout přístavbou léčebna dlouhodobě nemocných. Postup radnice při přípravě rekonstrukce kritizuje opozice a část lékařů, kteří v poliklinice působí.

Podle Hanušové začnou již v průběhu podzimu práce na rekonstrukci výtahů. Mezitím bude pokračovat příprava projektové dokumentace, což zabere zhruba pět měsíců. Plán radnice v minulosti zkomplikovalo prohlášení budovy kulturní památkou, to však zrušil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Nyní se čeká na finální rozhodnutí ministerské komise.

Radnice v současnosti počítá s tím, že k objektu přistaví nový objekt, kam umístí léčebnu dlouhodobě nemocných. Podle místostarosty Prahy 6 pro ekonomiku Jaromíra Vaculíka (TOP 09) už pražští památkáři se záměrem souhlasili. Proti je naopak část lékařů, kteří v poliklinice ordinují. Těm se nelíbí ani průběh přípravy a částečně i podoba chystané rekonstrukce stávajícího objektu. Radnice podle nich nedostatečně komunikuje a nejedná s lékaři.

Podle lékaře Martina Lukáše, který na jednání zastupitelů vystoupil, radnice například neinformuje nájemce o tom, jak se rekonstrukcí změní rozmístění ordinací a dalších prostor. Plán dislokací podle něj vedení slíbilo zveřejnit už loni a zatím se tak nestalo, není známý ani harmonogram. Lékařům sdruženým ve Spolku Poliklinika Pod Marjánkou se nelíbí například to, že z budovy má zmizet páternoster a že rekonstrukce nepočítá s obnovením veřejné jídelny.

Budovu spravuje společnost SNEO, kterou Praha 6 vlastní. Podle předsedy představenstva firmy a zároveň pražského zastupitele Tomáše Jílka (TOP 09) společnost s lékaři komunikuje pravidelně a dislokační schéma bylo projednáno se všemi lékaři. Při rekonstrukci se podle něj vychází z dříve vydaného stavebního povolení, které počítá s odstraněním páternosteru, Vydání nového by rekonstrukce zbytečně zdrželo. Veřejná jídelna s vývařovnou by podle místostarosty Vaculíka znamenala náklady navíc a zabrání dalšího prostoru, nebrání se však vybudování bufetu.

Městská část vlastní polikliniku od roku 2008. Loni převzala i její správu od soukromé firmy, které vyplatila téměř 40 milionů korun, za což sklidila kritiku od opozičních zastupitelů. Případná dostavba pro umístění LDN bude stát kolem 100 milionů korun, plán zatím nemá potřebná povolení. Nový objekt by měl být napojen na současnou budovu, zvažuje se i varianta novostavby v sousedství polikliniky. Zařízení by mělo fungovat souběžně se stávající LDN v Bubenči.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1