Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chřipka už trápí i Prahu. Počet nemocných prudce stoupá, problém mají hlavně důchodci

Chřipka už trápí i Prahu. Počet nemocných prudce stoupá, problém mají hlavně důchodci

Za poslední dva týdny stoupl počet nemocných chřipkou v Praze téměř o polovinu. Hygienická stanice Hlavního města Prahy to uvedla na webu. V pátek hygienici oznámili začátek celoplošné chřipkové epidemie. S akutní infekcí dýchacích cest do pátku minulého týdne vyhledalo lékaře asi 1770 lidí na 100.000 obyvatel.

„Nemocnost stoupla ve všech věkových kategoriích, nejvyšší byla ve věkové skupině nad 60 let, kde se projevil předchozí vzestup nemocnosti u dětí, které jsou nejčastějším zdrojem infekce v rodině,“ uvedli hygienici.

Od začátku chřipkové sezony hygienici zaznamenali v Praze 12 případů závažného průběhu chřipky, kdy pacient skončil v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Minulý týden bylo evidováno také první úmrtí. „Lze předpokládat, že počet nemocných se ještě minimálně tři až čtyři týdny bude nadále zvyšovat,“ uvádí dále hygienici.

O epidemii se hovoří, když se počet pacientů pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100.000 lidí. Této hranice dosáhla minulý pátek už většina krajů. Nemocných ale může být ještě víc, do statistik se dostanou jen případy, kdy lidé dorazí k lékaři a ten podává pravidelná hlášení hygienikům.

Hygienici doporučují lidem, aby se vyhýbali místům s větším množstvím lidí a dodržovali základní pravidla, jako je kýchání do kapesníku nebo mytí rukou po jízdě hromadnou dopravou. Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia.

Některé nemocnice v souvislosti s chřipkovou epidemií omezily návštěvy. V Praze je od začátku února zakázaný vstup na pneumologickou kliniku nemocnice v Motole.

Loni přišla epidemii chřipky dříve, nejvíce nemocných bylo od začátku roku do poloviny února. V souvislosti s chřipkou skončilo více než 300 lidí v nemocnici a 108 jich zemřelo. V naprosté většině šlo o pacienty, kteří měli chronické onemocnění, nejčastěji kardiovaskulárního aparátu. Mezi nimi bylo nejvíc starších 60 let.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1