Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Definitivní konec portýrů s kufry. Stanice Veleslavín bude mít eskalátory za 33 milionů

Definitivní konec portýrů s kufry. Stanice Veleslavín bude mít eskalátory za 33 milionů

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájí 1. listopadu stavbu dvou eskalátorů v podchodu stanice metra A Veleslavín. Náklady jsou odhadnuty na 33 milionů korun, eskalátory by měly být zprovozněny v dubnu 2018. Uvedla to mluvčí DPP Aneta Řehková. Chybějící eskalátor ve stanici, odkud jezdí autobusy MHD na letiště, byl často terčem kritiky. Letiště tam dokonce vyslalo portýry, aby lidem nosili kufry. Stanice byla zprovozněna v novém úseku metra A z Dejvic do Motola v dubnu 2015.

Dvojice nových eskalátorů bude zabudována do současného pevného schodiště vedoucího k autobusovému terminálu, kde bude doplněn také přístřešek ve směru na Slaný. Výstup k autobusům bude po dobu výstavby uzavřen. Nástupní zastávka pro linky číslo 119 a 225 bude přemístěna do bývalého autobusového obratiště v ulici Vokovická. Nástupní zastávka meziměstských linek na Slaný a Louny bude dočasně v zadní části obratiště.

Město řešilo v minulosti kromě eskalátoru další varianty. Jednou z nich byla stavba pohyblivého pásu, na který by si cestující dali kufry a vystoupali po vedlejším pevném schodišti. Podle tehdejších propočtů měl projekt vyjít na tři miliony. Další možností bylo vybudování výtahu z vestibulu na povrch. Jeho stavba by vyšla na asi osm milionů korun a trvala by devět měsíců.

Na Veleslavíně přestupují cestující, kteří jedou na Letiště Václava Havla v Ruzyni, z metra na autobusovou linku 119. Původně tam přestupní terminál nebyl plánován, nakonec tehdejší vedení města rozhodlo, že trasa metra A bude končit u nemocnice v Motole a směrem k letišti už nepovede.

Nový úsek metra A stál zhruba 20 miliard korun. V novém úseku vznikly čtyři zastávky - Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol.

DPP se rovněž chystá opravovat eskalátory ve stanici metra B Náměstí Republiky. Práce začnou ve středu 1. listopadu. V současné době podnik opravuje pohyblivé schody ve stanici metra B Anděl a cestující se do stanice dostanou pouze vstupem od autobusového nádraží Na Knížecí. Výtah DPP staví na Palmovce, kde je uzavřen východ směrem k synagoze.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1