Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Den otevřených dveří v bývalé židovské škole připomene historii budovy, Annu Frankovou a holocaust

Den otevřených dveří v bývalé židovské škole připomene historii budovy, Annu Frankovou a holocaust

Letošní Den otevřené Jáchymky, který se dnes koná v bývalé židovské škole v Jáchymově ulici v Praze, připomene nejen historii této školy, ale také příběh Anny Frankové a místa nacistické nucené práce v Česku. Zájemci rovněž mohou nahlédnout do knihoven Institutu Terezínské iniciativy a Židovské obce, které v budově nyní sídlí, a mohou si vyslechnout přednášky o nuceném přesídlení Židů v protektorátu Čechy a Morava a o pronásledování Židů, Romů a Sintů.

Den otevřené Jáchymky, který se koná popáté, pořádá Institut Terezínské iniciativy. Jeho cílem je připomínat historii bývalé školní budovy a rozvíjet v ní aktivity, které propojují důležité momenty historie s aktuálními tématy, a hledat a dokumentovat dosud neznámé osudy lidí.

Během dnešního odpoledne si tak lidé mohou prohlédnout výstavy Jáchymka, Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice a Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové. Podle organizátorů mohou navštívit i dvě navzájem propojené knihovny, a to Knihovnu Institutu Terezínské iniciativy, kde lze najít na 6500 svazků odborné literatury v několika jazycích, a Knihovnu Židovské obce, ve které jsou publikace židovských autorů. "Jejich spojením vznikl společný katalog Jáchymka, který v rámci Dne otevřené Jáchymky představíme," uvedli organizátoři.

Součástí akce bude odpoledne křest knihy Michaela Gruenbauma, Todda Hasak-Lowyho Někde ještě svítí slunce s podtitulem Dětství ve stínu holokaustu.

Škola se zapsala do dějin jako jediná škola, do které mohli v letech 1940 až 1942 chodit židovští žáci a mohli v ní učit židovští pedagogové. V období komunistického režimu sloužila budova jako hlavní pracoviště a depozitář Židovského muzea v Praze. Od roku 2001 v ní sídlí Terezínská iniciativa a další organizace, které se věnují výzkumu a připomínání holokaustu a dějin židovské kultury. V budově je pro zájemce k dispozici i knihovna odborné literatury, která se zmínění problematice věnuje.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1