Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hasiči nacvičovali zásah v Obecním domě. Akce se zúčastnilo zhruba 25 hasičů z centrální stanice

Hasiči nacvičovali zásah v Obecním domě. Akce se zúčastnilo zhruba 25 hasičů z centrální stanice

V pražském Obecním domě dnes dopoledne hasiči trénovali požární zásah. Zhruba 25 mužů s využitím žebříku nacvičovalo postup pro případ požáru strojovny vzduchotechniky na střeše secesní památky. Loni už hasiči uspořádali podobné cvičení ve věži Novoměstské radnice.

Zatímco hasiči likvidovali imaginární požár a následně kontrolovali budovu, zaměstnanci podniků v Obecním domě nacvičovali evakuaci. „Obecní dům má svoje postupy, které mají nařízené v evakuačním plánu,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.

„U historických budov je požárně bezpečnostní řešení specifické,“ dodal mluvčí. Nejde v nich například dělat větší stavební zásahy pro zvýšení požární bezpečnosti, ale budova přesto musí splňovat požární normy. Pro hasiče je velmi důležité prostor dobře znát, což je jeden z hlavních účelů podobných taktických cvičení.

Dnešní akce se zúčastnilo zhruba 25 hasičů z centrální stanice, která by u reálného požáru byla jako první. „Při normálním zásahu by sem přijelo více jednotek,“ poznamenal Kavka. Pokud by skutečně hořelo, zásahu by se podle něj účastnila zhruba stovka hasičů.

Akci hasiči zorganizovali ve spolupráci s vedením Obecního domu. Podobné cvičení se loni v říjnu konalo ve věži Novoměstské radnice, v minulosti pak hasiči trénovali evakuaci a zásah v budově Poslanecké sněmovny. Celkově se nicméně jedná v případě památek spíše o výjimečné akce u objektů, kde se může shromáždit velké množství lidí. U Obecního domu je to v případě plného obsazení až 2500 osob.

Secesní Obecní dům byl postaven v letech 1905-1911 na místě bývalého Králova dvora. Vedle Alfonse Muchy se na jeho výzdobě podíleli například Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek a Ladislav Šaloun. V 90. letech minulého století byl kompletně zrekonstruován, oprava tehdy stála asi 1,8 miliardy korun. Obecní dům provozuje stejnojmenná společnost v majetku hlavního města, která o památkově chráněnou budovu pečuje a zajišťuje pronájem prostor a pořádání kulturních akcí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1