Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Historický palác Sokolů v centru Prahy chátrá. Spolku chybí na opravu Tyršova domu 120 milionů

Historický palác Sokolů v centru Prahy chátrá. Spolku chybí na opravu Tyršova domu 120 milionů
 

České obci sokolské chybí asi 120 milionů korun na investice do Tyršova domu na Malé Straně, který obec vlastní od roku 1921 a kde sídlí. ČTK to sdělila starostka Sokola Hana Moučková. Obec podle ní na podnět premiéra Andreje Babiše (ANO) zpracovala podklad s nutnými investicemi a úpravami. Sokol má podle prezidentky s financováním investic a provozu historického paláce dlouhodobě problém.

V Tyršově domě obec provozuje areál s tělocvičnami, krytým bazénem a dalšími sportovišti. Podle Moučkové je využívají jak členové Sokola, tak široká veřejnost. Provoz objektu nicméně letos nijak nepodpořilo ministerstvo, dotaci Sokol získal jen od pražského magistrátu a Prahy 1. „Tyršův dům má obrovský význam pro aktivní život obyvatel centra Prahy a má také obrovský význam svou pozicí v památkové rezervaci UNESCO. Proto mi připadá dosti přezíravý postoj státních orgánů naprosto nepochopitelný,“ uvedla starostka.

Současná krize ve financování sportu podle ní neumožňuje žádné investice do modernizace Tyršova domu, obec má problém sehnat peníze i na provoz a nutnou údržbu. „Provádíme pouze nejnutnější opravy, a to je do budoucna rozhodně neudržitelný stav,“ zakončila Moučková. Stavebně-technický stav paláce je podle ní uspokojivý.

Problémy mají i menší sokolské jednoty. „Je pravda, že získat dotaci nebo grant je v současné době čím dále těžší a stojí nás to čím dál více našeho volného času,“ uvedl starosta TJ Sokol Spořilov Rudolf Tauchman. I tak se podle něj nicméně spořilovským sokolům, kterých je zhruba 800, daří udržovat sokolovnu v dobrém stavu a postupně ji i modernizovat.

V pražské župě je organizováno 23 sokolských obcí, které často provozují několik sportovních oddílů. V ČR má nyní Sokol celkem 1063 tělovýchovných jednot. Téměř každá jednota má svou sokolovnu.

Členská základna Sokola má v republice zhruba 160 000 členů. Jejich celkový počet sice za posledních deset let poklesl přibližně o 20 000, přibývá mezi nimi ale dětí a mládeže. Zatímco v roce 2008 bylo v Sokolu kolem 63 000 žáků a dorostenců, teď je jich asi o 11 000 víc. Dvě třetiny členů Sokola tvoří děti a mládež do 26 let, naopak dospělých sokolů ubývá. Jde o jedno z nejpočetnějších občanských sdružení.

Organizace, kterou v únoru 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo celonárodní hnutí. Za obou světových válek byl Sokol rozpuštěn. V době největšího ohrožení nacistickým Německem cvičilo na 10. sletu v roce 1938 na 350 000 sokolů, na které se přišlo podívat přes dva miliony diváků. Po druhé světové válce přesáhl počet sokolů jeden milion. V roce 1952 komunisté sokolské organizace opět zrušili. Po jejich znovuobnovení v roce 1990 měl Sokol asi 200 000 členů.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1