Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Hrozí 3. světová, takže pivo budeme pít, i kdyby zdražilo.“ Staroměstská radnice ukrývala vzkazy z minulého století

„Hrozí 3. světová, takže pivo budeme pít, i kdyby zdražilo.“ Staroměstská radnice ukrývala vzkazy z minulého století

Ve čtyřech schránkách objevených při opravách Staroměstské radnice v Praze byly uloženy vzkazy z let 1949 a 1984, tedy z let předcházejících dvou rekonstrukcí. Kromě oficiálních dopisů a výtisků novin radnice uložila do pouzder také mince a vzkaz dělníků. Schránky, které byly nalezeny v úterý, dnes otevřeli radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice), Ivana Síbrtová z pražského oddělení státní správy památkové péče a restaurátoři.

„Bohužel ten druhý tubus je poplatný době,“ řekl Wolf o schránce z roku 1949. Pergamen sepsaný komunistickým vedením města vyzdvihuje budování socialismu. Na jiných místech byly podle radního zajímavější nálezy. Staroměstská radnice ale byla během Pražského povstání v květnu 1945 vybombardována a Staroměstská věž zničena, a zprávy minulých generací byly podle Wolfa zničeny při následném požáru.

Kromě oficiálního dokumentu byl ve schránce z roku 1949 dopis, z jehož druhé strany je vzkaz v latině, o němž podle Wolfa představitelé města pravděpodobně nevěděli. Obsahuje jména československých prezidentů Edvarda Beneše a Tomáše Garrigua Masaryka.

Ve schránkách z roku 1984 byly také uloženy mince a krátký dopis pěti klempířů pracujících na opravách radnice, kteří píšou o ceně benzinu, průměrném platu a o zvýšení ceny piva na 4,80 koruny za půllitr, kvůli čemuž podle nich klesla spotřeba. „V době, kdy píšeme tyto pamětihodnosti, hrozí světu 3. světová válka, a proto budeme pít zlatý mok dál, i kdyby cenu upravili znovu,“ zakončili svůj vzkaz pro další generace.

„Čekal jsem, že tam bude nějaká zpráva, ale nečekali jsme, že tam budou čtyři tubusy,“ řekl restaurátor Pavel Filip, který schránky nalezl. Objevené zprávy z minulého století se vrátí s dokončením rekonstrukce zpátky do makovic věže radnice. Restaurátoři však zváží počet tubusů a zda budou uloženy originály dopisů či kopie. Přibude k nim tubus z roku 2017, jehož obsah by měl být podle Wolfa především od řemeslníků pracujících na rekonstrukcích.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1