Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hygienici uložili letos v Praze kvůli kouření pokuty za 34 tisíc. Kontrol bylo více než 370

Hygienici uložili letos v Praze kvůli kouření pokuty za 34 tisíc. Kontrol bylo více než 370

Hygienici dali letos v Praze kvůli porušení zákona o ochraně před účinky tabáku pokuty za 34.000 korun. Kontrol bylo více než 370, podnětů od lidí kvůli zákazu kouření 39. Hygienická stanice Hlavního města Prahy o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Zákon začal platit posledního května loňského roku. Kontroloři byli v prvních měsících benevolentní a prohřešky řešili domluvou, dodali hygienici.

„Závady jsme odhalili v necelých třech desítkách případů. Ve 13 případech jsme udělili sankce, z toho devět pokut a čtyři napomenutí,“ uvedl ředitel hygienická stanice Jan Jarolímek. S dalšími jedenácti provozovateli hygienici přestupky řeší a navrhují jim uložit sankce.

Nedostatky hygienici odhalili mimo jiné ve značení zákazu kouření v provozovně stravovacích služeb, nebo přímo přistihli osoby porušující zákaz kouření.

Za kouření v místech, kde je zakázáno, hrozí kuřákovi pokuta až 5000 korun. Pokutu 10 tisíc korun může dostat právnická osoba za neoznačení provozovny zákazem kouření. Pokutu až 50 tisíc korun může dostat provozovatel za nevyzvání kuřáka, aby cigaretu uhasil nebo odešel. Až 300 tisíc korun pak může zaplatit majitel, který nevykáže podnapilého mladšího 18 let.

Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet. Kontrolovat dodržování zákona mohou i strážníci a policisté, potravinářská či obchodní inspekce, inspektoráty práce a živnostenské úřady.

V Česku kouří 2,2 milionu lidí, čím se kouření řadí na první místo mezi závislostmi. Náklady na léčbu následků kouření jsou asi 100 miliard korun ročně. První data ukazují, že se od zákazu mírně snížil počet hospitalizací pro nemoci spojené s kouřením jako jsou infarkty, cévní mozkové příhody a další onemocnění srdce a cév nebo astma. Na následky kouření ročně zemře 15 až 16 tisíc Čechů. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu. Příjmy podle odborníků ale nepokrývají společenské náklady.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1