Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je jich moc a prekáží slepcům, Pražané bojují proti žlutým kolům z Číny

Je jich moc a prekáží slepcům, Pražané bojují proti žlutým kolům z Číny

Nešťastně odložené ofo kolo na Ortenově náměstí rozpoutalo bouřlivou diskuzi, když do něj narazil slepec. Pražané volají po systému, kam bude možné ofo kola odkládat, aby se neválela ladem a nepřekážela chodcům. Podle některých je kol v Praze už zbytečně moc. Žlutá ofo kola jsou zatím ve zkušebním provozu a zdarma, v ulicích jsou jich už teď desítky. Většinou stojí ladem na chodníku tam, kde je kdo zanechá.

„Už pár týdnů sleduji množství žlutých kol na Praze 7 a začínají mne štvát. Ale dnes to vyvrcholilo. Slepý soused z Ortenova náměstí narazil do ledabyle odloženého kola. Nechci tuto žlutou smrt v našich ulicích a tímto ji vyhlašují válku. Ne samotným kolům, ale tomu bordelu, který kolem toho panuje,“ napsal na sociální sítě Vašek. Ten viděl nevidomého narazit do kola v úterý právě na Ortenově náměstí v Praze 7.

Poté se na sociálních sítích rozpoutala ohnivá diskuze na téma ofo kola v Praze. „Dokud tu byla pouze Rekola, kdy se kolo muselo připnout k něčemu pevnému, třeba ke značce nebo lampě, tak se kola tolik pod nohy nepletla,“ vyjádřil se Janek.

Zkušební provoz ofo kol byl zahájen 15. října do doby, než bude celodenní mráz, a to pouze v Praze 7 Holešovicích. Zde bylo umístěno 300 ofo žlutých ofo kol. Tento týden se již první mrazy objevily, proto probíhá stahování kol. K obnovení provozu by mělo dojít po zimě v únoru nebo březnu, pokud se společnosti ofo povede uzavřít dohodu s pražským magistrátem.

Vadí odložená kola slepcům?

„Je pravda, že Rekola jsem nikdy neviděla odložené na nevhodném místě, třeba uprostřed chodníku, kdežto žlutá ofo kola jsou všude. Lidé je nechávají jen tak na chodníku. A velmi často u zdi domu, kde chodí slepci, tedy alespoň podle mého pozorování. Viděla jsem je i uprostřed chodníku, ale já je vidím, takže se jim vyhnu. Měla by být jasně vymezená místa, kde mohou stát. Když jede skupina pěti lidí a nechají kola jen tak na chodníku, je to nepříjemné pro všechny,“ popsala jedna z diskutujících.

Kola na chodníku jsou pro nevidomé problém, myslí si František Brašna, vedoucího Metodického centra odstraňování bariér ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR).

„Pokud jsou směrem do ulice, tak to teoreticky nevadí, protože nevidomí chodí při zdi. Jakmile jsou ale ve volném prostoru, nebo u zdi, šanci se jim vyhnout už moc nevidomý člověk nemá,“ myslí si František Brašna.

„Po prostředku chodníku chodí jen zkušení nevidomí, kteří mají třeba dvacetiletý trénink a jsou to spíše výjimky. Na okraji silnice při obrubníku chodit nemohou už jen kvůli vyhlášce, ale i bezpečnosti. Z logiky věci chodí při zdi, kde mají jistotu, že jdou správně a je to pro ně přirozená vodící linie. Když bude stát před nimi kolo, v lepším případě do něj vrazí, v horším případě ho poškodí a v nejhorším případě se zraní. Ať je kolo otočené jakkoliv, ve stojanu nebo mimo něj, nevidomí se mohou uhodit. A když jdou s holí, zničí si hůl,“ popisuje Brašna zkušenosti s nevidomými.

Stížnosti na kola se podle něj objevují spíše náhodně. SONS ČR jednala s jednou z firem, která kola zabezpečuje a dohodli se na místech, kde stojany s koly jsou. „Firma sama musí mít zájem to řešit. Pak je možné se dohodnout, kde budou stojany na kola stát a nebudou překážet. Zatím jsme to řešili na Praze 2 a tam to funguje. U těch kol, která je možno odstavit kdekoliv, to není šance řešit,“ dodal Brašna.

„Kola uprostřed chodníku jsou pro slepce překážka. Že bychom však evidovali za poslední dva měsíce stížnosti přímo na kola, to ne,“ uvedla Marie Matějů, mluvčí projektu Nevidomí mezi námi, který spadá pod organizaci Okamžik.

Text původně vyšel na webu Náš Region