Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jeden stavební úřad pro celou Prahu je nutný, průtahy jsou nekonečné, říká muž, který má šéfovat územnímu rozvoji

Jeden stavební úřad pro celou Prahu je nutný, průtahy jsou nekonečné, říká muž, který má šéfovat územnímu rozvoji

Architekt a urbanista Petr Hlaváček (Spojenésíly pro Prahu/TOP 09) bude mít nové pražské radě na starosti územní rozvoj metropole. Přebírá ho od Strany zelených. Hlaváček, bývalý šéf Institutu plánování a rozvoje, spolu s tím kritizuje délku povolovacích řízení v hlavním městě. Ovšem na nový stavební zákon podle něj nemá smysl spoléhat, vysvětluje v rozhovoru pro E15.

Stanete se novým radním pro územní rozvoj. V čem bude vaše působení jiné než v případě vaší předchůdkyně Petry Kolínské (SZ)?

Ona se na to dívala z hlediska politiky Strany Zelených a já se na to budu dívat víc z hlediska potřeb toho rozvoje. Mě budou v tuto chvíli víc zajímat potřeby toho města, což je infrastruktura a bydlení. To je napříč radou, to se nedá dělat pouze z pozice náměstka. Byl bych rád, aby i ostatní gesce na tom spolupracovaly a vnímaly ty potřeby shodně.

A co je podle vás optika Zelených?

Oni tu věc vnímali hodně zespoda. To je důležitý pohled, protože ty zásahy města mohou poškodit dané místo nebo lokalitu. To je úplně legitimní. Zároveň je tu ale nějaký strategický pohled, kdy Praha soutěží minimálně ve střední Evropě o svou pozici a nabízí své kvality. A k těm kvalitám patří sociálně prostupné město, a tam jsou ty problémy. Myslím, že je důležité najít v každém projektu to nejlepší řešení pro všechny.

Čeká vás především příprava Metropolitního plánu. Kde jsou ta největší úskalí?

Má to tři roviny. Je tam samospráva, investoři a vlastníci, a občanská veřejnost. A teď, kdo zastupuje veřejný zájem? Teorie je snadná, ta říká, že plán je dohoda o území. Kolem té dohody je řada partnerů a úkolem veřejného zájmu je moderovat přirozeně protichůdné zájmy. Já to vnímám tak, že ty protichůdné zájmy nejsou nesmiřitelné, ale že se dají moderovat a mohou se dohodnout. To je úkol města. Když ten systém uděláte nerovnovážný, tedy vyjdete extrémně vstříc nějaké straně, tak ten plán bude nevyvážený. Buď je to jenom exploitace daného území, nebo naopak pouze ochrana stávajícího stavu.

Zcela realisticky, myslíte, že se harmonogram Metropolitního plánu stihne?

Má platit v roce 2023. To záleží na tom, jak se k tomu budou partneři stavět.

Čekáte, že byste se s Piráty a Prahou sobě mohli někde neshodnout?

Vidím u partnerů velký zájem dělat tu věc dobře. U Prahy sobě navíc vidím velkou zkušenost ze sedmé městské části.

Čtěte pokračování na E15 >>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1